Hřibům neporučíte, kde mají růst. Nesedněte na lep prodejcům

24. březen 2017

Největší audioportál na českém internetu

Pokud vám někdo tvrdí, že se lesní houby dají vypěstovat na zahradě, nevěřte mu | Foto: Fotobanka Pixabay

Hřibům neporučíte, kde mají růst. Nesedněte na lep prodejcům

Vypěstujte si bezpečně fungující sadby lesních hub na vlastní zahradě. I s takovými nabídkami přicházejí někteří obchodníci a mnoho lidí jim sedne na lep. Ale hřiby se nedají pěstovat jako žampión nebo hlíva ústřičná. Pokud by se vám to podařilo, dostali byste za takový počin Nobelovu cenu. Myslí si mykoložka Tereza Tejklová.

V domácích podmínkách si můžete pěstovat žampióny, hlívu a jiné houby. Je příjemné dojít si na vlastní hlívovou zahrádku. Můžete zakoupit kostky se substrátem, které pravidelně vlhčíte a houby rostou. Podobné je to u žampiónů, ty se dají pěstovat i ve sklepě, ve tmě. Hlívy potřebují světlo. Ale nepočítejte s tím, že si do substrátu nasejete nebo nasadíte hřiby.

Pokud vám někdo tvrdí, že se lesní houby dají vypěstovat na zahradě, nevěřte mu. Je to nesmysl. Jak je tedy možné, že se takové substráty prodávají?

„Prodejci to dělají fikaně. Do substrátu dají celou směs různých druhů hub, včetně těch, které by vyrůst mohly, jako například vatovec obrovský. Pro něj je ideální bohaté prostředí plné kompostu. Lidé jsou pak spokojeni s tím, že jim tam alespoň něco vyrostlo,“ varuje Tereza Tejklová.

Proč hřibovité houby nerostou na povel

O pěstování hřibovitých hub se uměle pokouší lidstvo už mnoho let. Ale hřibovité houby jsou mykorízní a aby vyrostly, potřebují k sobě určitou dřevinu. Je to všechno souhra přírodních zákonů, které lidstvo zatím nerozklíčovalo. „Kdo má například živý plot z habrů, mohou mu tam růst kozáky, kdo má plot z modřínů, rostou tam klouzky. Ale taky nemusí. Příroda si to prostě řídí sama,“ říká Tereza Tejklová.

Vynikající smrže se už objevují

Smrž je velmi charakteristická houba, která se těžko zamění za jinou. Má klobouk, který přechází rovnou v třeň, je dutá a klobouk tvoří nepravidelná oka. Je to vlastně takové jedno tělo. Smrže se používají pod maso, jako přídavek do nádivek, mohou se spařit vodou a dají se plnit, vhodný je i vývar a na sušení.

Typicky českou jarní houbou je kačenka

Kačenka česká byla opravdu nalezená v České republice, od toho je odvozený její přívlastek. Dá se najít i v okolí Pardubic. Je to houba příbuzná smržům. Vyrůstá ještě před smrži, na začátku března. Také kačenka česká je velmi chutnou houbou.

Kde hledat smrže a kačenky? Rostou na zásaditějším podloží, spíše na opukách. Nejlepší je vyrazit na ně do náletového lesa, kde jsou topoly osiky nebo plané třešně. Na smrže narazíte i v potočních luzích s jasany.

Smrž může vyrůst i na vaší zahradě. Kupovaná mulčovací kůra často bývá napadena myceliem smržů. Jsou to bílé provazce, které prorůstají kůrou a vy je uvidíte na první pohled. Pokud si mulčovací kůru zakoupíte a rozvrstvíte po zahradě na podzim, možná se na jaře dočkáte překvapení. Mezi sněženkami vám může z kůry vykouknout smrž.

Kdy už konečně porostou hřiby?

Záleží na počasí. „Prvního kováře jsem našla v minulých letech už kolem 10. května, kolega má rekord 24. dubna. Pokud budeme mít štěstí a půjdeme na výhřevná místa, můžeme se hřibů dubových nebo křemenáčů dočkat už v polovině května,“ uzavírá Tereza Tejklová.

autor: jsl