I Rusové si uvědomují, že spolupráce na ISS musí pokračovat, říká odborník na kosmonautiku

„S rozporuplnými a trochu s mrazením v zádech. Asi to nejviditelnější, co si společnost spojuje s kosmounautikou je mezinárodní stanice ISS. Tam zatím naštěstí spolupráce mezi Rusy, Američany a zbytkem posádky funguje. Ale je přerušené ohromné množství dalších společných projektů,“ říká Milan Halousek.

Šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin před časem pohrozil pádem stanice. „Dmitrije Rogozina je potřeba brát s velkým nadhledem. On není odborník, on je politik dosazený Putinem. Samozřejmě všechno může z vesmíru spadnout. Pokud by hrozil její pád, trvalo by to dlouhou dobu. Ale nehrozí to. Uvědomují si to Američané i Rusové, že je potřeba, aby spolupráce pokračovala,“ uklidňuje Milan Halousek a dodává: „Je to tak velký objem věcí, vědy, technologií, že i v tomto konfliktu je ve vesmíru potřeba zachovat chladnou hlavu a spolupracovat.“

Stanice na půl

Další možností, nad kterou se uvažovalo, je rozdělení stanice na dvě menší. „Technicky možné to je. Přesně v tom místě, kde se v roce 1998 začínala stavět, mezi ruským modulem Zarja a americkým modulem Unity. Pro obě části by to ale přinášelo hodně problémů. Stanici stavěli tak, aby každý díl pracoval ve prospěch celé stanice,“ říká Halousek.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)|foto:NASA

Po rozdělení by Američané přišli o relativně jednoduchý způsob, jak udržovat stanici v optimální výšce, což zařizují ruské nákladní lodě Progres, případně ruský modul Zvedza. A naopak Rusové by přišli o drtivou většinu elektrické energie, protože obrovské solární panely jsou na americké části.

Žlutomodré kombinézy. Náhoda?

„Krása nechtěného. Náhoda to byla v tom smyslu, že žlutomodrá barva, kterou měl Oleg Artěmjev a jeho posádka na sobě, opravdu byla barvou Baumanovy technické univerzity v Moskvě, jejíž jsou všichni tři absolventi. Jiný problém už je v tom, že hned na první tiskové konferenci po připojení Oleg Artěmjev dostal otázku na barvy. A on neřekl, že to je barva univerzity. On se pousmál a řekl, takhle nám to vyšlo, v Moskvě bylo hodně žluté látky, tak jsme ji použili.“

Kromě ISS je tu také společný projekt Roskosmosu a evropské agentury ESA mise Exo-Mars. Raketa Proton měla odletět 20. září. „Exo-Mars je nešťastná mise. Odklad v roce 2018, odklad v roce 2020, teď se mělo letět v roce 2022, ale nepoletí se. Uvažuje se o roku 2026, nebo 2028. Ale mám obavu, že to už bude tak zastaralé všechno, že se bude muset mise připravovat znova. Pro vědce to je životní katastrofa. Je třeba si uvědomit, že řada z nich ta tom dělá celý život,“ vysvětluje Milan Halousek.

O dalších dopadech války na Ukrajině na dění ve vesmíru i plánované projekty bude Milan Halousek mluvit na přednášce „Hvězdná válka?“ na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích v pátek 27. května od 19 hodin. A v sobotu 28. května na pardubickém Příhrádku bude od 10 hodin přednášet Dušan Majer o budoucnosti kosmonautiky.

Jaké další dopady má válka na Ukrajině na dění ve vesmíru, hrozí rozšíření konfliktu také do vesmíru? Poslechněte si celé povídání s Milanem Halouskem.