Jak chutně posílit imunitu? Zkuste hlívu, ucho nebo sibiřskou čagu
Mykoložka Tereza Tejklová už má plný košík jarních hub. Co všechno našla? Kačenku českou, ucho Jidášovo, ohnivec rakouský i hlívu ústřičnou. V Radioporadně upozornila také na léčivou čagu. Přečtěte si pár zajímavostí o těchto léčivých houbách.
Ucho Jidášovo
Ucho Jidášovo je na pohmat studené, gumové a chrupavčité. A samozřejmě připomíná lidské ucho. Kdo má rád asijskou kuchyni, tak tuto houbu určitě zná. Asiaté ji přidávají s oblibou do zeleninových jídel. Ale roste i v české přírodě. Potřebuje vlhko, aby byly plodnice hezky nacucané. Je to houba léčivá, zdraví prospěšná.
Jedná se o dřevní houbu. Roste tam, kde je větší zásoba mrtvého dřeva. Ucho Jidášovo má ještě jiný název -boltcovitka bezová. Ale tento název je podle Terezy Tejklové zavádějící, protože nabádá houbaře, aby hledali pouze na větvích bezu. Ale ucho Jidášovo můžete najít i na padlých větvích dubů, buků a dalších listnatých stromech.
„Víte, že ucho Jidášovo se dá proměnit i ve víno? Houba se naloží s cukrem a kvasinkami, a pak už se jen čeká, jak to příroda zařídí. Jinak je ale vynikající i sušená. Před přípravou ji stačí namočit do vody, ucho nabyde a je zase jako čerstvé,“ upozorňuje mykoložka.
Hlíva ústřičná
Hlíva ústřičná je zimní houba, která ale stále ještě roste. Daří se jí ve vlhčím období roku. Teď právě vyrážejí mladé plodnice. Je to houba dřevní, takže ji najdete tam, kde je vyšší zásoba mrtvého dřeva. Mohou to být topoly i buky, klidně i ve vyšších polohách. V přírodě může mít hlíva jinou barvu, než jak ji známe z obchodu. Je to houba velmi zdravá, posiluje imunitu. Zpracovává se na mnoho způsobů, můžete ji zkusit se zeleninou, jemně osmahnout a přidat do salátu, vynikající je falešná dršťková.
Sibiřská čaga
V poslední době se podle mykoložky Terezy Tejklové lidé velmi ptají na tzv. čagu, která je známá svými léčivými účinky. Jedná se o anamorfní stadium chorošovité houby, která se jmenuje rezavec šikmý. Říká se jí také sibiřská houba, ale můžeme ji najít i v Čechách. Nejčastěji roste na břízách, kde tvoří útvary, které vypadají jako nádor. Ne všechno, co tvoří tento útvar, je čaga. Když kousek nožem odlomíte, uvidíte uvnitř čagy rezavě žlutou dužninu. Používá se k přípravě různých tinktur a nápojů.
„Já osobně jsem měla z čagy čaj a ten nápoj byl velmi zvláštní. Příipomínalo mi to něco větrového, jakoby v tom byl anýz. Na čagu můžeme narazit na různých stanovištích, někdy velmi kuriozních. Já sama jsem ji sbírala v parku naproti nádraží ve Frýdku Místku,“ uzavírá Tereza Tejklová.
Související
-
Češi v lesích každý rok nasbírají houby za miliardy. Za českou zálibu hrozí v Nizozemsku vězení
Přeborníci, mistři, znalci. Češi jsou národ houbařských fanatiků. V některých jiných evropských zemích by ale se svou vášní narazili. Nebo by si museli koupit povolenku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
