Jiřina bez práce nerozkvete. Vrátí se na české zahrady nebo vyhraje pohodlnost zahrádkářů?

8. září 2022

Jiřinkáři z celé republiky se v září sešli na Národní výstavě jiřin v Dolní Rovni na Pardubicku. Jedenáct pěstitelů a šlechtitelů předvedlo letošní jiřinkovou pestrobarevnou úrodu. Pro většinu z nich je tisíc jiřin na zahradě samozřejmostí.

„Já sice nejsem takový blázen, jako ostatní, já mám jiřin na zahradě asi jen čtyři sta,“ usmívá se organizátor Jiří Tobiášek, který se věnuje přípravám květinové výstavy v místní historické sokolovně a zapojuje celou svou rodinu.

Jiřinkářů ubývá. Potřebují propagaci

Jiří Tobiášek vítá propagaci jiřin. Podle něj jiřinkářů ubývá. Zřejmě i proto, že jiřiny vyžadují péči. Každý rok na podzim se musí jejich hlízy vyrýt, uchovat ve sklepě a na jaře zase zasadit. Ne každý je v této uspěchané době ochoten věnovat jim svůj čas.

Jiřinkáři, kteří jsou ve sdružení Dagla, se ale práce nebojí. Jiřiny jsou jejich obrovským koníčkem a někteří se jim věnují více než čtyřicet let. Jiřinkové výstavy jim slouží i k tomu, aby porovnali výpěstky ostatních, popřípadě si na jaře hlízy vyměnili.

Jiřiny všech barev a velikostí byly k vidění na výstavě jiřinkářů

„Hlízy jiřin se totiž vyměňují na jaře.  Většinou v březnu, kdy máme výroční schůzi. Teď v záři okoukneme u kolegů, co by se nám líbilo, zapíšeme si odrůdu, no a na jaře vyměníme. Na podzim to totiž nejde. Když se hlízy na podzim vyrývají, to je nikdo nedělí čerstvé. Na zimu se uskladní, seschnou a na jaře se teprve rozdělí,“ vysvětluje Jiří Tobiášek.

Kdy a jak vyrývat hlízy jiřin

Zeptali jsme se šlechtitele, pěstitele, doktora přírodních věd Tomáše Sehnoutky, který přijel do Dolní Rovně z Jablonce nad Nisou.

„Někdo čeká, až jiřiny v říjnu nebo v listopadu zmrznou a pak je teprve vykopávají. Já čekám na předpověď počasí a dva dny před předpovídanými mrazíky jiřiny ořežu, zhruba pět až osm centimetrů nad zemí. Ořežu stvoly, dám tam jmenovku a opatrně rycími vidlemi vyryju hlízky.

Mám takovou vychytávku, abych zachoval čistotu rukou. Do gumových rukavic navléknu látkové a ty měním, když jsou propocené. Mám tedy stále ruce čisté. Oberu hlízy od hlíny, uložím do bedýnek a nechám mírně oschnout. Na sluníčku to lze, ale nesmí mrznout ani pršet.

Výhodou této metody je, že se ještě můžeme těšit z krásy jiřin doma, kde je máme ve velkých vázách,“ pochvaluje si pěstitel Sehnoutka.

Kde se daří bramborám, tam dejte i jiřiny

Vyryté hlízy se odnášejí v přepravkách do chladného a pokud možno suššího sklepa. Pokud jsou moc ve vlhku, hnijí. Ideální teplota je šest až deset stupňů Celsia. Je to jako s bramborami. Kdo umí přechovávat brambory, bude úspěšný i u jiřin.

„Na jaře se jiřiny sázejí na svatého Jiří, ale pozor, pouze v případě hlíz. Pokud se zasadí řízkovanec, ten nemá ještě hlízku a jiřina by tak brzy na jaře neobrazila. Jiřinky z řízků se sázejí až koncem května nebo začátkem června,“ předává cenné rady Tomáš Sehnoutka, který tvrdí, že jiřina patří k nejdéle kvetoucím rostlinám u nás. Kvetoucí jiřiny můžete na českých zahradách vidět od poloviny července až do začátku listopadu, pokud počasí dovolí.

Spustit audio

Související