Luže a okolí jsou krajem Jiřího Šotoly

30. květen 2024

Narodil se ve Smidarech, zemřel v Praze. Přesto je jméno básníka, spisovatele a redaktorka Jiřího Šotoly neodmyslitelně spjato s Luží a hradem Košumberk.

Letos si připomínáme výročí 100 let od narození a 35 let od úmrtí Jiřího Šotoly. Básník, spisovatel, literární redaktor, divadelní režisér a autor her i filmových scénářů má silné vazby k  Luži a jejímu okolí. A to nejen proto, že si tam v polovině 70. let pořídil chalupu a posléze trávil spoustu času. Ani proto, že si hřbitov v Janovičkách vybral jako místo svého posledního odpočinku. Z tohoto kraje totiž pocházela rodina jeho otce. A její situace po únoru 1953 není nepodobná jedné z hlavních myšlenek jeho nejslavnějšího románu Tovaryšstvo Ježíšovo.

Tovaryšstvo Ježíšovo v Luži

Šotolův první historický román Tovaryšstvo Ježíšovo projednává o rekatolizaci košumberského panství v poslední třetině 17. století, působení jezuitů, stavbě jejich rezidence a poutního chrámu na Chlumku v Luži. Příběh poslední Slavatovny na Košumberku hraběnky Marie Maxmiliány a jezuity Vojtěcha Hada stojí na skutečných historických základech, které autor pečlivě studoval. Ostatně jak hraběnka, tak jezuita jsou v chrámu pohřbeni.

Vlevo je dům v Dobrkově, kde bydlel strýc spisovatele, a kam pravděpodobně Jiří jezdil na prázdniny

Šotolův příběh ale mluví také o tom, jak pramalou šanci mají jednotlivci proti síle systému, fanaticky prosazované ideologie. Něco podobného pocítila i rodina otce Jiřího Šotoly, když ho jako kulaka věznili a poté vystěhovali z rodného Dobrkova.

A právě Dobrkov je místo, kam jezdil Šotola v dětství na prázdniny a později se rád vracel. A to nejen fyzicky, ale i ve své tvorbě, včetně té básnické. Kromě Dobrkova, Luže a Košumberka píše třeba taky o Morašicích nebo Litomyšli a okolí, kde prožil dětství. Luže je ale Šotolův kraj. Tvrdí to jeho blízcí nebo lidé, kteří se tam s ním potkávali.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.