Kde vystrčil růžky náš nejslavnější čert?

28. leden 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Maketa Codexu gigas v Městském muzeu v Chrasti

Je to největší rukopisná kniha světa. Nevíme ale, kdo ji napsal a s jistotou ani to, kde přesně vznikla. Codex gigas, známá Ďáblova bible, ale dodnes fascinuje svět. Jak její příběh vlastně začal?

Středověký pergamenový rukopis byl s největší pravděpodobností sepsaný počátkem 13. století. Stopy vedou na Chrudimsko, do benediktinského kláštera v Podlažicích. Právě ten je v kodexu uvedený jako první vlastník knihy. Ďáblova bible za dobu své existence putovala mnohými místy v Čechách, v roce 1648 ale padla do rukou švédského vojska. A ve Švédsku zůstala dodnes.

Nejslavnější strana má číslo 290

Grafologové se shodují v tom, že drtivou většinu knihy o 624 stranách a také úctyhodných rozměrech napsal jediný člověk. Bylo ale něco takového možné? Na straně 290 autor vyobrazil postavu ďábla, někdo v ní vidí spíše sympatického čertíka. Každopádně, právě díky němu se zrodila novodobá legenda. O tom, že autorovi při opisování rozsáhlých textů pomáhal samotný ďábel.

Codex gigas je opředený mnoha příběhy. Podle pověsti žil kdysi v podlažickém klášteře mnich, který zhřešil a měl ho samozřejmě stihnout trest. Řeholník se kál a slíbil opatovi kláštera, že svůj prohřešek napraví. Opíše Písmo svaté do největší knihy světa. Když mnich zjistil, že je to nadlidský úkol, přizval si prý na pomoc ďábla. Legenda má samozřejmě více verzí, ale skutečně reálné doklady o tom, proč a za jakých okolností kniha vznikla, neexistují.

Kostel sv. Markéty v Podlažicích stojí na místě baziliky někdejšího benediktinského kláštera

Váží 75 kilogramů

Rozměry desek Codexu gigas jsou 920×510×220 mm. Kniha obsahuje 312 pergamenových fólií (624 stran). Rukopis začíná záznamem tří abeced: hebrejské, řecké a latinské. Kniha obsahuje Starý a Nový zákon, spisy historika Josepha Flavia, vědecké rozpravy o stavbě lidského těla, jeden z nejstarších opisů Kosmovy Kroniky české, zaklínací lékařské formule, kalendář s nekrology a seznamem podlažických řeholníků. Záznamy v knize končí s rokem 1228.

Po bibli zatoužil i císař

Ďáblova bible byla majetkem benediktinů v Podlažicích. Knihu potom, jako zástavu, přenechali cisterciáckému klášteru v Sedlci, odkud ji pro knihovnu břevnovského kláštera v Praze vykoupil opat Pavel Bavor z Nečtin. Po dobu husitských válek knihu střežili řeholníci sesterského kláštera v Broumově.

O Ďáblovu bibli začal potom usilovat velký milovník a sběratel umění císař Rudolf II. a knihu nechal v roce 1594 převézt do Prahy. V roce 1648 se rudolfinských sbírek zmocnila švédská vojska a Codex gigas později už mohla obdivovat švédská královna Kristina. V roce 1697 začal Královský palác ve Stockholmu hořet. Ďáblova bible byla při požáru sice poškozena, zkáze ale unikla.

V Pardubickém kraji jsou dvě realistické makety

Češi žádali Švédsko o navrácení Codexu gigas už několikrát, marně. V padesátých letech minulého století jednalo město Chrast o možnosti pořízení barevné kopie knihy, náklady by ale byly příliš vysoké. V Městském muzeu si můžete dnes prohlédnout maketu knihy, která byla provedena v reálné velikosti, s věrohodným vyobrazením čerta a města na dvojstraně 290.

Maketa Codexu gigas v Městském muzeu v Chrasti

V Pardubickém kraji najdete ještě další, dokonalejší maketu Ďáblovy bible, a to na Tvrzi Orlice na okraji Letohradu. Ručně vázaná kniha se skeny asi třetiny rukopisu patří k dominantám expozice historie knihtisku.

Podlažice dnes

Původní klášter v Podlažicích sloužil řeholníkům až do vyplenění během husitského tažení v roce 1421. Klášter se později neopravoval, ale na konci 17. století nechal královéhradecký biskup Jan František z Talmberka vybudovat nový svatostánek v barokním slohu, v němž je i pochovaný. V místě někdejší klášterní baziliky tak dnes stojí kostel sv. Markéty Antiochijské. Prostranství okolo něho a místa, kde pravděpodobně vznikla největší rukopisná světa, jsou volně přístupná. Kostel sv. Markéty je otevřený několikrát v roce, případně po telefonické domluvě.

autor: BRA
Spustit audio