Kozlov láká výletníky, umělce a romantiky po celé století

Pohled na Kozlov u České Třebové
Pohled na Kozlov u České Třebové
Rozhledna, turistická chata, Chaloupka Maxe Švabinského i staročeská hospoda. Na Kozlovském kopci i pod ním toho rozhodně není málo. A tak není divu, že ho v létě obléhají cyklisté, v zimě zase běžkaři.

Kozlov je stará vesnice, dnes je to místní část České Třebové. S městem Kozlov spojuje tříkilometrová alej, která nese jméno po malíři Maxu Švabinském. Hlavní zastoupení v památném stromořadí mají břízy. Alej vysadil ve dvacátých letech minulého století Karel Vejrych.

Múzy v Kufru

Největší pýchou Kozlova jsou dvě stavení, která vyzdobil malíř Maxmilián Švabinský. Na Kozlov pravidelně přijížděl od roku 1895, a to za rodinou Vejrychových, která si jako letní byt pořídila roubený výminek Pecháčkova (později Vejrychova) statku. S Elou Vejrychovou se Max Švabinský později oženil. Kozlov mu dokonce vystrojil svatební hostinu. Krajina i místní lidé se malíři stali velkou inspirací, Max Švabinský pracoval hlavně v plenéru. Návštěvníci Chaloupky Maxe Švabinského, kterou provozuje českotřebovské muzeum, si mohou prohlédnout i „Kufr“, vestavěný pokojík na půdě chalupy, ve kterém měl malíř svoji pracovnu.

Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově u České Třebové

Štít Chaloupky Maxe Švabinského zdobí malba na dřevě, sv. Václav přijímající dary je dílem Švabinského, Rudolfa Vejrycha a Otakara Vaňáče. Na štít sousedního statku, ve kterém se usadila rodina hudebníka Karla Vejrycha, Švabinský umístil sgrafito. Zachytil na něm ženu se srpem a dítětem. „Ta žnečka, to je moje babička a to děcko moje maminka,“ vysvětluje vnučka Karla Vejrycha Jana Vejdovská, která v Kozlově na statku tráví podstatnou část roku.

Kozlovská rozhledna měla dvě předchůdkyně

Kozlovský kopec, s výškou 601 metrů nad mořem, si vyhlédli členové Klubu československých turistů Česká Třebová už na začátku dvacátých let a v roce 1926 odkoupili 24 arů pozemku, aby měli základnu. Lidé z České Třebové se na kopci scházeli při oblíbené podzimní akci „bramboráky“, kdy opékali brambory a vuřty. Když v roce 1929 zaměřoval Vojenský zeměpisný úřad v Praze triangulační bod, českotřebovští turisté se s nimi dohodli a vznikla dřevěná rozhledna, po které se na vyhlídkový stolec lezlo po pěti žebřících.

Rozhledna a turistická chata na Kozlovském kopci ve třicátých letech minulého století

První rozhledna na Kozlově sloužila deset let, ale 9. srpna 1939 do ní uhodil blesk a musela se strhnout. Další dřevěnou rozhlednu turisté vystavěli hned po roce. Měla už schodiště a vydržela do šedesátých let. Třetí rozhledna byla slavnostně otevřena v květnu 2001. Vysoká je 55 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 33 metrů. Čeká vás 174 schodů.

Dvě historické hospody

Turistická chata na vrcholu Kozlovského kopce začala vznikat na jaře 1933. Po třech letech bylo jasné, že její kapacita stačit nebude, takže ji českotřebovští turisté přestavěli. Člen výboru klubu František Lukavský osobně domluvil s malířem Maxem Švabinským, že chata ponese jeho jméno. Na podzim 1941 byla dokončena ještě nástavba a chata Maxe Švabinského se do dnešních dnů už v podstatě nezměnila. Chatu rád navštěvoval houslový mistr Jaroslav Kocian a oblíbila si ji také Zdeňka Baldová nebo Karel Hašler.

Malovaná opona v divadelním sále staré hospody v Kozlově

Jak je stará hospoda U Sitařů, která se nachází přímo v Kozlově, nikdo vlastně neví. „Ani starousedlíci o jejím stáří nemají ponětí. Je to roubenka, i když na první pohled tak nepůsobí. Uvnitř je velmi pěkný divadelní sál,“ dodává obyvatel Kozlova, jedenaosmdesátiletý Zdeněk Jindra. V roce 1931 byl v Kozlově založen Spolek divadelních ochotníků a českotřebovský výtvarník Karel Tomeš pro něj namaloval oponu. K sedící múze na ní přilétá amorek, do pozadí autor umístil obraz vesnice a řeku.