Kůrovec nasadil lidem brouka do hlavy. Útočí ve velkém

„Kůrovec je takový malý brouk, který napadá nějakým způsobem poškozené stromy nebo stromy, co nejsou na optimálních lokalitách. Velmi mu nahrává sucho. Stromy se proti kůrovci umí bránit, zalijí ho. Ale když je sucho, žádná smůla není. Tím pádem brouk stromy poškodí. Když by lesy byly takové jako v minulosti-smíšené, různorodé, různověké, není kůrovec schopný se přemnožit. Neměl by optimální podmínky. Člověk si uzpůsobí přírodu sobě, ale příroda občas o sobě dá vědět.“

Základ boje: prevence

Podle Odvárky se musí problémům s kůrovcem předcházet. „Vývraty po zimních nahodilých těžbách musí být zpracované do konce března a odvezené z lesa. Když problémy jsou, musí se dělat opatření. Sledujeme vývoj, kolik kůrovce máme. Dokonce máme i povinnost ze zákona. Vypočítávají se tam ochranná opatření na příští rok.“

A co přesně se používá? „Lapáky, neboli skácené stromy. Ale taky lapače. Což je technická věc s umělým feromonem. Podle výsledků dáváme další série lapáků nebo lapačů.“

V českých lesích letos hrozí největší kůrovcová kalamita za posledních 20 let. Dlouhodobě nejhůř na tom je Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj najdeme někde v polovině pořadí. „V roce 2015 pozorujeme oproti roku 2014 celorepublikově nárůst o více než šedesát procent. Dá se předpokládat, že letošní rok bude ještě extrémnější. Kůrovec je velmi flexibilní. Jeho vývoj trvá běžně asi 72 dnů od vajíčka až po dospělce. Ale umí i zrychlit na 40 dnů,“ upozorňuje Odvárka.

Zdeněk Odvárka z Městských lesů Chrudim|foto: Honza Ptáček

Trable se suchem

Sucho není jenom krátkodobý problém. „Loňský rok byl v tomto směru opravdu velmi extrémní. Dochází k masivnímu poškození lesních porostů. Loni nám z 80 000 vysázených stromků asi 20 000 uschlo. Proti jiným letům to je veliké číslo. Suchem velmi trpí i starší stromy. Ze zkušeností víme, že když přijde jedno velké sucho, tak poškození v následujícím roce může být ještě vyšší, hlavně od kůrovců. V letošní zimě vláhy moc nespadlo.“