Léčba teplem. Včelař z Chrudimska našel recept na varoázu

6. květen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Roman Linhart

Černou můrou mnoha včelařů dál zůstává varoáza. Co je to za chorobu a jak s ní bojovat? Odpovědi nabízel v Dobrém ránu autor speciálních úlů Roman Linhart.

„Varoáza je velice závažné onemocnění, které v naší zemi není původní. Dostalo se sem někdy v 80. letech. Způsobuje ho roztoč, co saje krvomízu včel. Mladé včely se líhnou deformované, bez křídel, neschopné života. To vede k vymírání včelstev.“

Čtěte také

Letos vymřelo asi 35 procent včelstev z půl milionu chovaných a další museli včelaři spojit. Proto se Linhart obává, že medu nadbytek nebude. „Ale byla mírná zima, zdravá včelstva začala brzy plodovat. Je otázkou, jestli bude medovicový med. Ten závisí na producentech medovice, například mšicích. Teplá zima jim bohužel nesvědčí, protože jim zplesniví vajíčka. Medovicová snůška asi nebude, ale nektarová snůška v tuto chvíli je velice pěkná.“

Svět bez varoázy = včelařský sen

Dřív bylo toto onemocnění plně pod kontrolou, ale dnes se prý tak dobře nedaří. „Částečně za to může rezistence roztočů vůči dnes používaným chemickým látkám. Může za to i počasí, hlavně teplé zimy. Roztoč se s úspěchem ukrývá pod víčka vývojových stádií včel. Léčbou pak není zasažený. Každých dvanáct dnů zvedne svou populaci o 200 až 300 procent. Z velice malého množství roztočů můžete mít brzy stav, který vám zničí včelstva,“ upozorňuje Linhart.

Termosolární úl Romana Linharta

Vymýcení varoázy považuje muž, který učí na Střední zemědělské škole v Chrudimi a taky na Středním odborném učilišti včelařském v Nasavrkách, spíš za nereálný cíl. „Znamenalo by to vyléčit chovanou populaci, ale taky včelstva v dutých stromech a podobně. Byli bychom velmi rádi, kdyby se nemoc stala méně závažnou. To by v tuto chvíli stačilo.“

Jak funguje léčebný úl

  • Včelař sejme střechu, osluní léčebné zařízení, které vygeneruje tepelnou energii, včelstvo prosálá teplem a zahubí roztoče

  • Zvyšuje teplotu na maximálních 47 stupňů Celsia (včela je teoreticky schopná vydržet teploty nad 50 stupňů Celsia, vosk taje od 60 stupňů Celsia)

  • Teplotu hlídá včelař

  • Relativní vlhkost vzduchu klesá asi na 10 nebo 15 procent.

  • Po nasazení střechy na léčebné zařízení pokračuje léčba uvolňováním tepelné energie naakumulované v zásobách

  • Při jiných metodách musí včelař otevírat úl a obvykle vkládat přípravky na bázi chemie


Kritické hlasy
Mezi včelaři se o novince čile diskutuje, ne každý sdílí nadšení. Autor nápadu tvrdí, že ne každému může svou myšlenku vysvětlit. „Chápu, že je to věc nová, která vzbuzuje určité obavy nebo nedůvěru, ale často se toto zařízení zaměňuje s jinými, co fungují na odlišných fyzikálních principech. Tyto věci jsou často o nepochopení.“

„Zvýšení teploty nad 40 stupňů Celsia parazita hubí. To se ví dávno. Existují včelstva, která žijí v přírodě úplně bez léčby, ale vždy v lokalitách, kde se teplota samovolně zvyšuje. Třeba pod rozpálenými střechami kostelů. Úl je unikátní tím, že dokáže teplotu zvyšovat na léčebné hodnoty a roztoče vyhubí bez chemie. Zákazník pak může získat kvalitnější včelí produkty,“ říká Roman Linhart.

Podle něj nebyla termoterapie dodnes zvládnutá mimo jiné proto, že na trhu neexistovaly dostatečně kvalitní termoizolační a reflexní materiály, které by ji umožnily aplikovat do praxe. „V zahraničí mají jiná zařízení, co dokážou totéž, ale ta už neplní funkci úlu. Včelstvo se musí vzít, přeložit do léčebného zařízení, pak vrátit zpátky. Nehodí se proto pro komerční včelaření.“

Čtěte také

autor: MAL
Spustit audio