Letní vila Leo Strasse zapadá do krajiny Železných hor

Rustikální výraz haciendy v oblíbené rekreační lokalitě nedaleko vodní nádrže Seč zapadá do romantického proudu domácí meziválečné architektury. Vznikla v roce 1938 podle projektu neprávem opomíjeného architekta Karla Kačírka. Ten byl s rodinou Strassových příbuzensky spřízněn, když se jeho sestra Marie v roce 1936 stala chotí stavebníkova syna Karla Strasse.

Boční pohled na letní vilu Leo Strasse na okraji Horního Bradla|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Leo Strass (1871-1944) se narodil v Chrudimi, jako šestý ze čtrnácti dětí Karla a Karoliny Strassových. V domě rodičů si Leo zřídil galanterní obchod a oženil se se Zdeňkou Hermanovou. V roce 1905 se jeho rodina, dětmi Valerií, Pavlem a Karlem, přestěhovala do Náchoda, kde Leo převzal prosperující obchod s textilem od svého bratra. Firmu velmi úspěšně rozšiřoval. Zabýval se prodejem střižního a bílého zboží, anglického sukna a byl jedním z prvních podnikatelů, kteří zavedli moderní zásilkový obchod.

Transport do Terezína

Strassovi patřili mezi tzv. české Židy a nevyhnula se jim nacistická perzekuce. Syn Pavel Strass zahynul v roce 1941 v koncentračním táboře Mauthausen, manželé Zdeňka a Leo Strassovi byli transportováni nejprve do ghetta Terezíně. „Leo se tu stal jedním z hlavních aktérů tzv. aféry terezínských umělců,“ vysvětluje historik umění z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice Pavel Panoch. „Strass totiž ven z ghetta posílal kresby, které směnou za jídlo či cigarety získával od známých malířů, kteří působili v terezínské technické kreslírně. Mezi ně patřil například Bedřich Fritta, Otto Ungar nebo Leo Haas. Tito umělci byli po prozrazení ve většině posláni na smrt.“

Vila Leo Strasse vznikla v části Vršov v roce 1938|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V říjnu 1944 byli manželé Strassovi deportování do koncentračního tábora v Osvětimi, kde krátce poté zemřeli. Holocaust přežil jen syn Karel, který v náchodském rodinném podniku pracoval i po jeho znárodnění jako řadový zaměstnanec.

Původní okenice i mříže

Plány letního domu Strassových domu vytvořil v červnu 1938 architekt Karel Kačírek, který se ve své práci soustřeďoval na návrhy rodinných a víkendových domů. V letech 1934 až 1949 se na Náchodsku stala jeho klienty řada průmyslníků. „Návrh domu pro manželé Strassovi skutečně zapadá do romantického proudu domácí meziválečné architektury. Jeho stoupenci pociťovali vyčerpanost ultramodernismu tzv. bílého funkcionalismu a hledali k němu alternativu,“ přibližuje Pavel Panoch.

Projekt architekta Karla Kačírka respektoval tradice podhorské architektury|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Projekt letního domu pro Stassovi respektuje podhorskou architekturu. Na fasádách horizontálně rozvinutého jednopatrového těla se střídají nepravidelné plochy lomového zdiva s bílou vápennou omítkou a ozdobně utvářenými kovovými mřížemi. Z levé části hlavního průčelí objektu vybíhá přízemní, dvojicí širokých oblouků otevřená hmota, která vynáší terasu. Levý bok domu modeluje segmentový arkýř proříznutý úzkým okenním páskem, podepřený pilíři z bílých cihel. Podhorský ráz domu dodávají také dřevěné okenice. A podobně jako kdysi, i dnes objekt slouží zejména rekreaci současných majitelů.