Matulově vile v Hlinsku je sto let. Odráží se v ní renesance
Nedaleko hlineckého nádraží stojí jedinečný historický dům, který si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula. Ke spolupráci přizval slavného českého architekta Josefa Skřivánka.
Už první pohled na dům se sgrafitovou výzdobou, který stojí v rozlehlé zahradě v ulici Za Drahou, dává tušit, že hlavním zdrojem inspirace byla renesance a také antika. Proškrábané vzory na omítce vyvolávají pocit, že jde vskutku o honosné sídlo. Pozemek okolo budovy není veřejnosti přístupný. Vila je v soukromém vlastnictví a v minulých letech o ni probíhaly soudní pře.
Matulova vila patří k méně známým projektům vynikajícího architekta Josefa Skřivánka, který vybočil z hlavních výtvarných směrů meziválečné české avantgardy. Dům má obdélný hranolový korpus, který překrývá valbová střecha s řadou vikýřů. Dominantou na jednom z kratších boků vily je patrová lodžie.
Na podélných trámech lodžie umístil architekt Skřivánek nápis: Dům tento v boží ochranu svěřujeme – u Matulů ho jmenujeme. Hodinu na slunci za celý den – hodinu pro sebe nespoután svoboden. Iniciála M tvoří stěžení motiv vzorů sgrafitové dekorace. Další požehnání domu architekt Skřivánek umístil nad dveře bočního vstupu do domu. Původní dispozice domu nejsou zachované, ve vile po znárodnění vzniklo více bytových jednotek.
Architekt, malíř a pedagog Josef Skřivánek (1877–1958) pracoval v duchu české neorenesance. „Charakteristickými rysy Skřivánkových staveb finančních úřadů a státních institucí se staly bosované sokly, sgrafitované fasády, které často pokrývaly určité slogany,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Souběžně svérázný pražský i vídeňský projektant uplatnil svůj retro styl i na dvou privátních zakázkách, postavených v letech 1923 až 1924. Je to jednak dům Jiřího Matuly v Hlinsku a dále vila Eduarda Šrota v Olomouci.“
Úspěšný podnikatel
V roce 1902 Josef Rozsypal, majitel cihelny, odkryl nedaleko obce Srní u Hlinska velké žulové ložisko a zřídil tam lom na těžbu kamene. O rok později se k němu přidal Jiří Matula. Lomu se dařilo a ve dvacátých letech firma zaměstnávala na čtyři sta dělníků. Žulu zpracovávala převážně ručně na dlažební kostky a stavební kámen. Pro svůj šedavý témbr byl kámen využívaný také na obklady fasád.
Po znárodnění se firma stala součástí Českomoravského průmyslu kamene a začala produkovat pomníkové díly, pokračovala ve výrobě žulové dlažby. Po roce 1989 byl lom Hlinsko vydán v restituci manželům Baarovým. Božena Baarová, rozená Matulová, byla jediným přímým potomkem bývalého majitele lomu Jiřího Matuly. Vznikla firma Jiří Matula, žulové lomy a velkozávod kamenický s.r.o., ze které se postupem času transformovala současná firma Lom Matula Hlinsko, akciová společnost.
Související
-
Vosáhlova vila v Dašicích působí jako malý zámek
Přestože se Vosáhlova vila stala v roce 1958 kulturní památkou, desítky let chátrala. Opět by ale měla získat důstojnou podobu, jakou ji vtiskl známý architekt Jan Vejrych.
-
Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná
K nejzajímavějším privátním stavbám Pardubic patří Kamenná vila s velmi zajímavou reliéfní a sochařskou výzdobou. Dům měl mimo jiné sloužit i jako soukromá galerie.
-
Ke stavbě stačily dva roky. Vila Julia Langra ve Svitavách patří k nejkrásnějším domům našeho kraje
Langrova vila byla kdysi reprezentativním soukromým sídlem, desítky let už slouží veřejnosti. Po schodech lidé stoupají s obdivem. Interiér domu je skutečně výjimečný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
