Matulově vile v Hlinsku je sto let. Odráží se v ní renesance
Nedaleko hlineckého nádraží stojí jedinečný historický dům, který si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula. Ke spolupráci přizval slavného českého architekta Josefa Skřivánka.
Už první pohled na dům se sgrafitovou výzdobou, který stojí v rozlehlé zahradě v ulici Za Drahou, dává tušit, že hlavním zdrojem inspirace byla renesance a také antika. Proškrábané vzory na omítce vyvolávají pocit, že jde vskutku o honosné sídlo. Pozemek okolo budovy není veřejnosti přístupný. Vila je v soukromém vlastnictví a v minulých letech o ni probíhaly soudní pře.
Matulova vila patří k méně známým projektům vynikajícího architekta Josefa Skřivánka, který vybočil z hlavních výtvarných směrů meziválečné české avantgardy. Dům má obdélný hranolový korpus, který překrývá valbová střecha s řadou vikýřů. Dominantou na jednom z kratších boků vily je patrová lodžie.
Na podélných trámech lodžie umístil architekt Skřivánek nápis: Dům tento v boží ochranu svěřujeme – u Matulů ho jmenujeme. Hodinu na slunci za celý den – hodinu pro sebe nespoután svoboden. Iniciála M tvoří stěžení motiv vzorů sgrafitové dekorace. Další požehnání domu architekt Skřivánek umístil nad dveře bočního vstupu do domu. Původní dispozice domu nejsou zachované, ve vile po znárodnění vzniklo více bytových jednotek.
Architekt, malíř a pedagog Josef Skřivánek (1877–1958) pracoval v duchu české neorenesance. „Charakteristickými rysy Skřivánkových staveb finančních úřadů a státních institucí se staly bosované sokly, sgrafitované fasády, které často pokrývaly určité slogany,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Souběžně svérázný pražský i vídeňský projektant uplatnil svůj retro styl i na dvou privátních zakázkách, postavených v letech 1923 až 1924. Je to jednak dům Jiřího Matuly v Hlinsku a dále vila Eduarda Šrota v Olomouci.“
Úspěšný podnikatel
V roce 1902 Josef Rozsypal, majitel cihelny, odkryl nedaleko obce Srní u Hlinska velké žulové ložisko a zřídil tam lom na těžbu kamene. O rok později se k němu přidal Jiří Matula. Lomu se dařilo a ve dvacátých letech firma zaměstnávala na čtyři sta dělníků. Žulu zpracovávala převážně ručně na dlažební kostky a stavební kámen. Pro svůj šedavý témbr byl kámen využívaný také na obklady fasád.
Po znárodnění se firma stala součástí Českomoravského průmyslu kamene a začala produkovat pomníkové díly, pokračovala ve výrobě žulové dlažby. Po roce 1989 byl lom Hlinsko vydán v restituci manželům Baarovým. Božena Baarová, rozená Matulová, byla jediným přímým potomkem bývalého majitele lomu Jiřího Matuly. Vznikla firma Jiří Matula, žulové lomy a velkozávod kamenický s.r.o., ze které se postupem času transformovala současná firma Lom Matula Hlinsko, akciová společnost.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
