Matulově vile v Hlinsku je sto let. Odráží se v ní renesance

15. červen 2024

Nedaleko hlineckého nádraží stojí jedinečný historický dům, který si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula. Ke spolupráci přizval slavného českého architekta Josefa Skřivánka.

Už první pohled na dům se sgrafitovou výzdobou, který stojí v rozlehlé zahradě v ulici Za Drahou, dává tušit, že hlavním zdrojem inspirace byla renesance a také antika. Proškrábané vzory na omítce vyvolávají pocit, že jde vskutku o honosné sídlo. Pozemek okolo budovy není veřejnosti přístupný. Vila je v soukromém vlastnictví a v minulých letech o ni probíhaly soudní pře.

Matulova vila patří k méně známým projektům vynikajícího architekta Josefa Skřivánka, který vybočil z hlavních výtvarných směrů meziválečné české avantgardy. Dům má obdélný hranolový korpus, který překrývá valbová střecha s řadou vikýřů. Dominantou na jednom z kratších boků vily je patrová lodžie.

Na podélných trámech lodžie umístil architekt Skřivánek nápis: Dům tento v boží ochranu svěřujeme – u Matulů ho jmenujeme. Hodinu na slunci za celý den – hodinu pro sebe nespoután svoboden. Iniciála M tvoří stěžení motiv vzorů sgrafitové dekorace. Další požehnání domu architekt Skřivánek umístil nad dveře bočního vstupu do domu. Původní dispozice domu nejsou zachované, ve vile po znárodnění vzniklo více bytových jednotek.

Pohled z terasy domu do zahrady

Architekt, malíř a pedagog Josef Skřivánek (1877–1958) pracoval v duchu české neorenesance. „Charakteristickými rysy Skřivánkových staveb finančních úřadů a státních institucí se staly bosované sokly, sgrafitované fasády, které často pokrývaly určité slogany,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Souběžně svérázný pražský i vídeňský projektant uplatnil svůj retro styl i na dvou privátních zakázkách, postavených v letech 1923 až 1924. Je to jednak dům Jiřího Matuly v Hlinsku a dále vila Eduarda Šrota v Olomouci.“

Úspěšný podnikatel

V roce 1902 Josef Rozsypal, majitel cihelny, odkryl nedaleko obce Srní u Hlinska velké žulové ložisko a zřídil tam lom na těžbu kamene. O rok později se k němu přidal Jiří Matula. Lomu se dařilo a ve dvacátých letech firma zaměstnávala na čtyři sta dělníků. Žulu zpracovávala převážně ručně na dlažební kostky a stavební kámen. Pro svůj šedavý témbr byl kámen využívaný také na obklady fasád.

Architekt Josef Skřivánek navrhl Matulovým také hrobku na hlineckém hřbitově

Po znárodnění se firma stala součástí Českomoravského průmyslu kamene a začala produkovat pomníkové díly, pokračovala ve výrobě žulové dlažby. Po roce 1989 byl lom Hlinsko vydán v restituci manželům Baarovým. Božena Baarová, rozená Matulová, byla jediným přímým potomkem bývalého majitele lomu Jiřího Matuly. Vznikla firma Jiří Matula, žulové lomy a velkozávod kamenický s.r.o., ze které se postupem času transformovala současná firma Lom Matula Hlinsko, akciová společnost.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.