Bílkova vila v Ronově nad Doubravou dodnes ukrývá originální památky
Zajímavý dům v ronovské Čáslavské ulici je plný odkazů, které do jeho architektury a interiéru před téměř sto lety vtiskl významný český umělec František Bílek.
Vilu v Ronově nad Doubravou, kterou si jako svoje letní sídlo nechali postavit manželé Jaromír a Ludmila Nečasovi, lidé také znají pod názvem Chittussiho vila. To proto, že tu měla dlouhá léta sídlo Galerie Antonína Chittussiho, významného českého krajináře a ronovského rodáka. Provoz galerie město ukončilo, dnes má v interiéru vily své sídlo mateřské centrum a umělecká škola.
Stavebník vily, pražský lékař Jaromír Nečas ml., společně se svými sourozenci, sestrou Bertou (která se stala ženou Františka Bílka) a bratrem Vilémem, zdědil parcelu v Ronově nad Doubravou. „Bratři sestru Bertu vyplatili a pozemek si rozdělili se záměrem postavit tu svá letní rodinná sídla,“ upřesňuje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Z plánu výstavby domu Viléma Nečase, který projektoval František Bílek, ale nakonec sešlo. Realizace se dočkal až letní domov manželů Jaromíra a Ludmily. Stavba domu probíhala mezi lety 1932 a 1934,“ dodává Pavel Panoch.
Bílkova knihovna a dekorativní schodiště
Dvoupodlažní zděný dům má kamenný sokl. Směrem do ulice dům nepůsobí nijak nápadně, výrazný tvar má ale při pohledu ze zahrady. Dominantou je převýšená hranolová věž, vetknutá do zahradního nároží a mansardová střecha. Dalším zajímavým dekorem domu jsou plastiky Františka Bílka.
Stěnu věže zdobí reliéf Kristovy hlavy a směrem k ulici již nápadnější luneta z pálené hlíny. V ní František Bílek zobrazil etapy lidského života a terakotovou plastiku nazval “Jak utíká čas“. Centrální prostor uvnitř samotné vily vytváří patrová hala. Dominantou je dubové schodiště, vedoucí na galerii, odkud se vstupovalo do obytných místností v patře. Schodiště lemuje několik výtvarných děl, například autoportrét Františka Bílka v originálním vyřezávaném rámu.
Schodiště vily je velmi zdobné, podobný dekor se objevuje i na zasklené knihovně. „Řezbářskou výzdobou schodišťového zábradlí a knihovny se prolíná symbolické téma stromu, a to v duchu Bílkova názoru, že výtvarné formy mají být odvozeny z přírody. Bohatě rozvinutou vegetabilní ikonografii haly doplnil Bílek na římse bibliotéky oblíbeným motivem lidské dlaně držící srdce,“ dodává Pavel Panoch.
Nezaměnitelný styl Františka Bílka
František Bílek (1872–1941) byl představitelem epochy symbolismu a secese. Vynikal hned v několika uměleckých oborech. Byl sochař, řezbář, pracoval s keramikou, ilustroval a věnoval se také grafice a knižní vazbě. Zobrazoval převážně náboženská témata, která doplňoval mystickými texty.
Bílek studoval malbu u profesora Maxmiliána Pirnera na Akademii výtvarných umění v Praze. Potýkal se ale s vrozenou oční vadou. Kvůli částečné barvosleposti přešel na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde se věnoval sochařství. Při svém studijním pobytu v Paříži se seznámil se Zdenkou Braunerovou a dalšími českými umělci, Alfonsem Muchou, Luďkem Maroldem či Vojtěchem Hynaisem.
V roce 1898 si František Bílek postavil dům s ateliérem ve svém rodišti, jihočeském Chýnově, a to podle vlastního návrhu. Po svatbě se přestěhoval do Prahy. V roce 1911 si na pražských Hradčanech postavil, taktéž podle vlastního projektu, vilu s ateliérem. Galerie hlavního města Prahy v ní zřídila muzeum se stálou expozicí Františka Bílka a spravuje také Bílkův dům s expozici v Chýnově.
Související
-
Dům snů. Manželé Mertovi vilu slavného malíře měnit nechtějí
Dům malíře Gustava Porše ve Skutči byl dvacet let neobydlený. Před čtyřmi roky si ho vyhlédli manželé Mertovi z Brna a jako výtvarníci vilu dokážou ocenit.
-
Ke stavbě stačily dva roky. Vila Julia Langra ve Svitavách patří k nejkrásnějším domům našeho kraje
Langrova vila byla kdysi reprezentativním soukromým sídlem, desítky let už slouží veřejnosti. Po schodech lidé stoupají s obdivem. Interiér domu je skutečně výjimečný.
-
Zubařské křeslo s atmosférou. Sýkorova vila v Chrudimi je výjimečná
Secesní dům ve Fibichově ulici v Chrudimi sice obklopila výstavba éry socialismu, svoje kouzlo si ale honosná vila zachovala. I s celou řadou původních prvků v interiéru.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
