Lom Prachovice je oknem do pradávných moří pro zvídavé návštěvníky

Redaktorky Jitka Slezáková a Tereza Brázdová se k lomu vypravily. A s sebou vzaly zkušeného geologa Daniela Smutka. Ten se svými kolegy provádí geologický průzkum v Železných horách a zároveň patří k nadšencům, kteří pořádají prohlídky pro veřejnost po geoparku Železné hory.

Lom Prachovice najdete v Národním geoparku Železné hory, poblíž obce Vápenný Podol. A můžete ho přehlédnout z výšky. Ze stezky, která vede nad lomem, uvidíte všechno jako na dlani. Navíc je cesta doplněna zajímavými informačními tabulemi s fotografiemi trilobitů, které se tam našly a také krystalů, které ukrývají jeskyně uvnitř lomu.

Největší lom v Pardubickém kraji

„Kam oko pohlédne, jsou veliké schody, na délku má lom celý kilometr, na šířku čtyři sta metrů. Je to šestietážový lom hluboký asi devadesát metrů.“ Upřesňuje velikost lomu geolog Daniel Smutek.

Prachovický lom je totiž činný, těží se tam vápenec. Proto je vstup dolů přísně zakázán. Dostat se tam můžete jen výjimečně s hlídanou výpravou a s průvodcem.

Prachovický lom před 440 miliony lety

V siluru, tedy v době prvohor, se zvýšila mořská hladina. V chladnějších mořích došlo k rychlému vývoji graptolitů, jako jsou mlži, plži a hlavně hlavonožci s protáhle kuželovitými schránkami. Došlo k rozkvětu korálů, mořských hub a mechovek. Velmi hojné byly lilijice a samozřejmě trilobiti. Ti všichni si spokojeně žili i na místě dnešního Prachovického lomu. Přesvědčit se o tom díky nálezům zkamenělin můžeme i dnes.

Rozloha vápencového lomu v Prachovicích je obrovská|foto: Honza Ptáček

Kde najdete trilobita nebo hlavonožce

Pokud toužíte po tom, najít si svého trilobita nebo jinou zkamenělinu, rozhodně to nezkoušejte uvnitř lomu. Ochranka by vás rychle vyvedla ven. Ale jsou i jiné možnosti.

„Když půjdete zadem z obce, která se jmenuje Vápenný Podol nahoru, do míst, kde dřív byla Boukalka, možná budete mít štěstí. Když zkusíte kladívkem poklepat na kameny pod nohama, třeba se objeví nějaká ta zkamenělina a vy získáte vzácný suvenýr z výletu. “ Nabízí jednu z možností Daniel Smutek a přidává příběh o trilobitovi, který je vyfocený na informační tabuli přímo nad lomem.

Kdy začala těžba vápence v Prachovickém lomu

Devonské vápence se začaly těžit v lomu na konci 19. století. Vápenec se používal jako zdroj vápna pro stavební, cukrovarnické a chemické účely. Smouhovaný vápenopodolský vápenec sloužil i jako surovina pro drobné kamenické výrobky. Je z něj například hlavní oltář chrudimského kostela Nanebezevzetí Panny Marie.

Postupně se začaly využívat další druhy hornin. Začala se stavět také cementárna. Její výstavbu ale přerušila 2. světová válka a cementárna se dostavěla až v padesátých letech. Od té doby se rozvíjela a postupně vznikla dnešní několikapatrový povrchový lom.

Vápencový lom v Prachovicích je stále aktivní|foto: Honza Ptáček

Geologické poklady uvnitř lomu

V lomu se našly geologické zajímavosti díky osvícenému managementu těžební společnosti. Ten umožňuje vědcům geologický průzkum. Jeho výsledky slouží nejen k vědeckému studiu, ale také popularizaci geologických věd.

Největší jeskyni v našem kraji ukrývá Prachovický lom

Kde je vápenec, tam voda hlodá a vznikají dutiny. Při troše štěstí se odhalí při těžbě vápence jeskynní systém. Okolo Vápenného Podola je Vápenopodolská jeskyně objevená už za První republiky, další jeskyně se jmenuje Páterova. A třetí byla objevena těžaři v roce 2000 – 2001 přímo v Prachovickém lomu. „Pokud mineralog najde nějaký krystal, je to pro něj splnění snu. Pokud mineralog najde krystal velký pět centimetrů, prudce dýchá. Pokud má deset centimetrů, mineralog omdlívá. V jeskyni v Prachovickém lomu se našly krystaly velké 40 – 50 centimetrů!“ Dozvěděli jsme se od geologa Daniela Smutka.

Geologové zmapovali tuto jeskyni a pak ji nechali zavalit. Je to proto, aby to do těžebního prostoru nelákalo nenechavce. Všechno je ale pečlivě zdokumentované a vy můžete tyto fotografie vidět třeba právě na informačních tabulích nad Prachovickým lomem, kam pohodlně dojedete i autem.