Mám rád kouzlo stínů, říká fotograf Martin Veselý
Fotografuje přes dvacet let. Jako fotoreportér Lidových novin i Mladé fronty Dnes je každý den u aktuálního dění, především v královehradeckém kraji. Fotí reportáže z kultury, politiky i sportu. A taky portréty významných osobností. Fotograf Martin Veselý je držitelem několika prestižních ocenění i Czech Press Photo a Czech Nature Photo.
Martin Veselý se narodil v Hradci Králové, s amatérským fotografováním začal v roce 1999. Byl fotografem na volné noze, posledních deset let je profesionálním fotografem a kromě denní zpravodajské práce ho baví i dlouhodobější projekty.
Je opravdu dobré světlo to zásadní pro fotografa?
„Je. Ranní a večerní, podvečerní. Například kouzlo stínů, které mám strašně rád a určitě doporučuju všem začínajícím fotografům, aby se na tohle zaměřili. Na stíny.“
Pamatuješ si na svou první fotografii?
„Já měl strašnou kliku, životní štěstí, že mám takové zaměstnání a že práce je mým koníčkem. Fakt jsem měl kliku i na jednu z prvních fotografií. Mám strašně rád snowboarding, takže jsem si kupoval nejlepší světové snowboardové časopisy a říkal jsem si, že bych takhle chtěl fotit. Ale vůbec jsem nefotil. No a pak jsem si našetřil peníze a řekl, že začnu. A těsně před 1. májem jsem v rádiu slyšel, že budou nějaké demonstrace. Tak jsem si říkal, že bych to tam mohl vyzkoušet. A já se vydal do Prahy, kde se trochu víc protestovalo, převracela se tam policejní auta, lítaly vzduchem dlažební kostky. Do toho jsem skočil rovnýma nohama a za tuhle zkušenost děkuju.“
Ne nadarmo se říká, že způsob jak zastavit čas, je pořídit fotografii. Máš nějakou fotografii, u které si přesně tohle řekneš?
„Těch je spousta, třeba to byly fotografie, které jsem fotil u Letecké záchranné služby. Pak ty fotografie, na které se vzpomíná v dobrém, tak to jsou veselé fotky, které potěší oko ostatních lidí a většinou se ty fotografie týkají přírody a zvířat, hlavně v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem.“
Je něco, co fotit nemůžeš, co je pro tebe za hranicí?
„Třeba fotit mrtvé lidi, to ne. A potom mám takovou zásadu, že když někdo nechce, abych ho fotografoval, tak já nejsem žádný paparazzi, takže ho fotit nebudu. Ale zase k naší práci patří drzost a bez ní to také nejde.“
Jsou fotografie, které oblétly svět a daly svědectví, ovlivnily vnímání té dané situace. Kdy nějaká fotografie ovlivnila, co si o dané situaci myslíme?
„Já si myslím, že fotografie má stále sílu něco změnit a pomáhat. O to se snažím a mám z toho radost, když můžu fotkou někomu pomoct. Třeba Petr Frýba, tam se jednalo o chlapce, který se narodil bez jedné nohy a je velice úspěšným plavcem. A já jsem měl možnost mu pomoct a to vás zahřeje u srdce.“
Ty spolupracuješ s Leteckou záchrannou službou tuším od roku 2014. Létáš s nimi i k ostrým zásahům?
„Ano, začalo to pouze fotografiemi z cvičení. Dostal jsem se i do role figuranta, zkusil jsem si létat jako zachráněný v podvěsu helikoptéry a natolik se mi to zalíbilo a sedli jsme si s těmi záchranáři, že jsem projevil zájem dokumentovat tu jejich náročnou a velice záslužnou práci. A oni mi to umožnili.“
Co nejdůležitějšího si z této spolupráce odnášíš?
„Zodpovědnost. Já si nedovolím vézt v autě lidi, kteří budou sedět za mnou a nebudou připoutaní. To jsem i na vlastní oči viděl, že ti lidé při dopravních nehodách ke kterým se létá asi nejčastěji, nejsou připoutáni.“
Související
-
Jako myslivec beze zbraně. Fotograf Bartoň loví zvířata i další krásu Orlických hor
Rád říká, že ho kopce vždy tahaly za rukáv. Fotografii naprosto propadnul až jako čtyřicátník. Od té doby na ni nedá dopustit.
-
Široký záběr fotografa: Roman Vondrouš zvládá tlačenici u Taxisu i v Oválné pracovně
Když mu bylo patnáct, fotil vlaky. Před objektivem mu pózovaly lokomotivy, fascinovaly ho tratě. Pardubický rodák se propracoval až na post elitního fotoreportéra ČTK.
-
Radek Kalhous: fotograf, který dostal cenu za vrahy
Umíte si představit, že byste měli udělat fotoportrét vraha z věznice? Radek Kalhous to zvládl a za svou sérii snímků získal už popáté prestižní ocenění na Czech Pr...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
