Můj život s Kamilem
Říkala jsem si, až budu v důchodu, koupím si fotoaparát a začnu fotit. Jenomže odchodem do důchodu se pro mě pracovně nic nezměnilo, a tak můj sen zůstal spát.
Když jsem v roce 2012 vstoupila na facebook, sen spal stále. A pak, v roce 2014, vznikla na facebooku skupina, Máme rádi Kolín, všichni tam dávali fotografie Kolína, já se k nim přidala, obdivovala jsem fotografie, můj sen se probudil, a když se blížily Vánoce, přála jsem si fotoaparát. Ježíšek mě nezklamal a já se stala poprvé v životě majitelkou fotoaparátu, do kterého jsem se tak zamilovala, že se z něho už druhý den, stal Kamil.
Začali jsme dávat na můj facebook, ale hlavně na Máme rádi Kolín, naše fotky a já je doprovázela komentáři. Kamil jel se mnou do Činoherního klubu. Kamil žárlí na Ondřeje Sokola, nechtěl ho vyfotit, ale nakonec si dal říct. Byla jsem na besedě a zapomněla jsem, že mám Kamila v tašce.
Přátelé na facebooku si na Kamila brzy zvykli, a když se nám nějaká fotografie povedla, Kamila chválili. Jednou se kolem něho rozpředla debata.
„To je dobře, že byl Kamil v divadle s tebou, Irenko!“ „Kamile, už ti některý herec vynadal, že ho fotíš?“ „Kamile, cos to vyfotil? To tě Irena nechala?!“
A do toho se ozval Josef, nový člen na facebooku, neznalý situace.
„A dost, sakra! Kdo to je, ten Kamil?!“ Všichni se na něho sesypali a milý Josef okamžitě věděl, KDO je Kamil...
Uběhl rok mého života s Kamilem. Opět byly Vánoce. Relaxovala jsem na facebooku a pak to přišlo. Založím Kamilovi jeho facebook! A protože mě moje fantazie nezklamala, Kamil si začal žít svůj život...
Našla jsem půl roku staré fotografie z obchodu s pracovními oděvy, kde mě paní prodavačka vyfotografovala u figuríny hezkého manekýna a já už tehdy na facebook napsala, že tenhle hezký manekýn, je můj Kamil!
A tak se z Kamila – manekýna, stal na Vánoce 2015, Kamil Fuchs. Založila jsem mu e-mail, potom facebook, dala jsem mu tam fotografii manekýna a Kamil zažádal o přijetí do skupiny Máme rádi Kolín. Obratem byl přijat, hrdě se tam producíroval a všichni jsme se bavili reakcí fotografa Milana, který, když Kamila objevil, v šoku napsal:
„Ty vole, já se picnu! Von je tady i Kamil?!“
Kamil má už na facebooku hodně přátel, kteří jsou i mými přáteli. A protože má rád ženy, byl šťastný, když ho o přátelství požádala Nela Boudová, která se mě den před tím zeptala, Ireno, ten Kamil Fuchs, jak o něm píšeš na facebooku, kdo to je? Vyndala jsem Kamila z tašky a Nela se rozesmála...
Muži Kamila tolerují, ale ženy mi ho rozmazlují! Ano. Kamil je doslova jejich miláčkem. Rád si s nimi píše a zásadně neřeší, kolik jim je let.
„Kamilku, tobě to sluší,“ pochválila ho Jaroslava, moje kamarádka, když jsem na facebook dala novou fotografii Kamila - manekýna.
„Děkuju ti, Jaruško! Ty seš taky moc krásná holčička,“ odpověděl jí Kamil, a Jaruška mu poslala smajlíka. „Kamilku, jaká já jsem krásná holčička? Bude mi sedmdesát!“ Ale Kamil se nedal. „To nevadí, Jaruško! Seš moc krásná holčička, protože mě chválíš!“
Když na něho někdy nadávám, okamžitě mě napomene několik jeho ctitelek. Jana, se kterou se známe z facebooku, se na mě včera zlobila nejvíc. Kamilek je prý hodný kluk a nemyslí to tak! Kamil souhlasil a napsal Janě, že ho nemám ráda a že půjde k ní, ale to mu Jana hned rozmluvila.
„Kamilku, Irenka to tak nemyslí, ona by byla smutná, kdybys odešel ke mně. Ale víš, co? Přijď, ty kluku jeden, na návštěvu! I s Irenkou...“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
