Na nejstarší české fotografii uvidíte i sami sebe

Pošta v Litomyšli dnes sice nevypadá tak romanticky, jako vypadala před polovinou 19. století, přesto v rohu Smetanova náměstí v Litomyšli stále stojí. Podobu pošty v létě roku 1840 zachytil předchůdce dnešních fotoaparátů - daguerrotypický přístroj. Ten totiž, tehdy jako úplná novinka, nemohl chybět v kabinetu piaristické školy v Litomyšli.

To, že byl fyzikální kabinet litomyšlského gymnázia považovaný za jeden z nejlépe vybavených v celé monarchii, bylo zásluhou dlouholetého rektora školy a piaristické koleje. Byl jím Florus Ignác Stašek, matematik, astronom a průkopník české fotografie.

Do tajů daguerrotypie Staška uvedl profesor fyziky na Vídeňské univerzitě Andreas von Ettingshausen. V srpnu roku 1839 totiž nechyběl na slavnostním zasedání francouzské akademie věd, kde byl daguerrotypický přístroj poprvé představen veřejnosti. Andreas Ettingshausen pak tuto novinku počátkem roku 1840 zakoupil ve Vídni a na jaře, společně s chemikáliemi, přístroj poslal do Litomyšle rektorovi Staškovi. V červnu pak do města Andreas Ettingshausen přijel osobně.

První snímky Litomyšle

Z historických zápisů litomyšlských piaristů vyplývá, že Stašek společně s Ettingshausenem daguerrotypovali 2. června 1840. Zaměřili se na kolej a z budovy dnešního hotelu Hvězda pořídili snímky Smetanova náměstí. Na počínání obou vědců se přišel podívat i hrabě Antonín Valdštejn a o návštěvě „Ondřeje šlechtice z Ettingshausen“ a zhotovení několika „velmi zdařilých obrazů“ psala v Květech 9. června 1840 Magdalena Dobromila Rettigová.

Ředitel městského muzea René Klimeš a další odborníci se ale domnívají, že snímek litomyšlské pošty (pořízený z okna domu čp. 25 na náměstí) ale nevznikl 2. června 1840. „Máme několik indicií, že obrázek pošty zachytil Florus Stašek už sám, někdy během léta 1840. Vyplývá to mimo jiné i ze svědectví tehdejší majitelky budovy pošty,“ vysvětluje René Klimeš. Každopádně, z celé série záběrů Litomyšle roku 1840 je snímek pošty jediný, který se zachoval a považuje se tedy za nejstarší fyzicky dochovanou českou fotografii.

Daguerrotypie jako chemie

Daguerrotypie byla první, v praxi použitelná fotografická metoda, která umožnila získat stálý pozitivní obraz na citlivé vrstvě jodidu stříbrného. Obraz byl vytvořený účinkem par jodu na postříbřené měděné destičce.

Technika daguerrotypie byla pojmenována po vynálezci, kterým byl Francouz Jean Jacquese Louis Mandé Daguerre. Ve spolupráci s objevitelem heliografie vynález učinil v roce 1837. Každá daguerrotypie je originálem, nelze pořídit přímou kopii. Podle úhlu natočení destičky můžeme pozorovat nejen negativ a pozitiv, ale díky masivní stříbrné vrstvě i vlastní obraz.

Řez stvolem rostliny

Florus Ignác Stašek patřil k předním českým vědcům, rád experimentoval, zkoušel nové postupy a s celou řadou odborníků udržoval přátelské styky. Je také autorem jedné z nejstarších vědeckých fotografií. Ještě patrně v roce 1840 Florus Stašek vytvořil mikrodaguerrotypii. Jedná se o řez stonkem rostliny. O jaký druh se jedná, ale botanici určit nedokázali. Kvalita snímků, tedy povrchu měděných tabulek se s přibývajícími roky postupně zhoršuje. Proto také originály prvních fotografií musejí být uchovávané v depozitáři se stálou nízkou teplotou.

V muzeu uvidíte originál

Nejstarší dochovaná česká fotografie a daguerrotypický fotoaparát jsou součástí stálé expozice Regionálního muzea v Litomyšli. V kabinetu přírodovědném a technickém zaujímají čestné místo. Výstavní místnost byla dokonce navržená tak, aby člověk pochopil princip fotoaparátu. Ocitne se totiž uprostřed něho. Okna jsou zatemněná, světlo dopadá jen na čočku, která vnější obraz okolních domů vrhá na zeď expozice. Ve vitríně si můžete prohlédnout skutečně originál daguerrotypického fotoaparátu. Ten mělo kdysi ve svém majetku litomyšlské gymnázium, v roce 1922 přístroj převzalo Národní technické muzeum v Praze. Exponát Regionálnímu muzeu v Litomyšli teď dlouhodobě zapůjčilo.

Pokrokový Florus Ignác Stašek

Narodil se ve Vyškově, 27. listopadu 1782. Studoval v Kroměříži, studium filozofie ukončil doktorátem. V roce 1799 vstoupil do řádu piaristů a později byl vysvěcen na kněze. Od roku 1812 vyučoval na gymnáziu v Litomyšli (stal se jeho prefektem, v letech 1815 - 1817 vicerektorem koleje, poté vicedirektorem gymnázia. Od 1817 byl po 39 let rektorem koleje a ředitelem hlavní školy). Roku 1859 vydal Florus Stašek populární popis hvězdného nebe s názvem Die erleuchtete Vorhalle zum Tempel des Unendlichen - Osvětlená předsíň chrámu Nekonečna. Florus Stašek zemřel v Litomyšli 1. května 1862, pochovaný je na litomyšlském hřbitově.

Starou litomyšlskou poštu byste podle původního snímku dnes nejspíš nepoznali (zelená rohová budova).