Připomínala manželský slib. Dnes už slovo pryska téměř nikdo nezná
Regionální muzeum v Litomyšli pečuje o řadu vzácných historických předmětů, které jsou spojené se svatebním obřadem. Jsou to například prysky, zdobené lahve z vysočinských skláren.
Dnes si vzpomínky na svatbu uchováváme díky videím nebo fotografiím. Některá nevěsta si možná schová šaty, svatební botky nebo si usuší kytici. Kdysi ale slavnostní den měly připomínat skleněné prysky. Jednak si na ně muž a žena před vstupem do manželství nechali zaznamenat nějaké vyznání či osobní vzkaz, navíc se tyto slavnostní lahve potom staly na desítky let součástí jejich domovů.
Pryska je dnes už téměř neznámé slovo. „Jeho význam souvisí s velikonočním zvykem pryskati tj. postřikovati se na znamení očisty svěcenou vodou,“ vysvětluje kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli Hana Klimešová. „Postupem času byl tento zvyk nahrazen novým. Lahve se plnily sladkou rosolkou nebo kořalkou a používaly při slavnostních okamžicích, jako byly zásnuby nebo svatba. Po vypití si je novomanželé nechávali na památku.“
Mé srdce chce být jen s tebou
Prysky jsou čiré, lahve mají hranatý nebo hruškovitý tvar a také úzké hrdlo. Zdobily se malbou nebo rytím. Jako motiv se na nich nejčastěji objevují postavy milenců, srdce či ptáčci. Obrázky pak ještě doplňoval text. V etnografické expozici litomyšlského muzea na jedné z vystavených prysek nesou dvě holubice srdce a na lahvi je nápis v němčině „Nikdo na této zemi mi nebude dražší.“
Na další slavnostní láhvi vidíme ženu se srdcem na dlani, na zadní straně opět německy psaný text „Ty mezi všemi, líbila ses mi.“ Motiv okřídleného srdce má také pryska s rytým dekorem, pocházející ze sklárny na Posekanci z období poslední čtvrtiny 18. století. Většina nápisů je v němčině, do češtiny je můžeme přeložit jako „Všechno je požehnáno Bohem“, „Mé srdce chce být jen s tebou“ nebo „Dokud bude tvůj život trvat, budu ho s tebou sdílet.“
Jak dodává Hana Klimešová, Regionální muzeum v Litomyšli má ve sbírkovém fondu také prysky s českými nápisy, například s textem „Dobrý zdraví Maryno, da tie Janek na wino, ma mila gak tie Janek obima 1830.“ Podle slov kurátorky Klimešové právě tuto prysku zmiňuje v jednom svém článku také spisovatelka Teréza Nováková. Zjistila, že Janek sice donesl láhev s vínem své milé z Horního Újezdu, ale ze svatby prý stejně nakonec sešlo.
Spisovatelka Teréza Nováková se nemýlila
Sklářské hutě, které měly ve svém sortimentu prysky, se nacházely jihozápadně od Litomyšle, bylo to například Záboří u Proseče, Marienwald na Posekanci u Budislavi, Kajetánčina Huť v Lubné nebo sklárna v Herálci či na Milovech. „Zajímavé také je, že se k účelu malování prysky prodávaly ještě několik desetiletí po uzavření skláren, tj. ještě po roce 1900,“ dodává Hana Klimešová a dále vysvětluje, že používání prysky ještě zachytila spisovatelka Teréza Nováková při svém letním pobytu na Budislavi v roce 1887 takto:
„Asi před šesti lety potkali jsme na Borku (v Budislavi) svatební průvod, ana nevěsta ubírá se v domov ženichův, tu stará žena, patrně stará svatbí z ozdobných lahví nalévala nám „kořauky“ na připití leč kytice v průvodu již nebylo. Vůbec zmizelo ze svatebních obyčejů již mnoho rázovitého: rozvazování ručníku družbovi, modlitba nevěsty v úkrytu, čepení šatou a loubkem atd. Bude-li kultura městská, všesvětová, i na dále nivelisovati rázovitý kout Litomyšlska a Poličska, jak činí od 40 až 50 let, nalezneme projevy ducha lidového leda v záznamech šťastných sběratelů, výrobky jeho prostého umění, nádobí, nářadí a kroj leda ve sbírkách musejních.“
Související
-
V Litomyšli si můžete prohlédnout osobní věci Boženy Němcové
Letos uplyne 170 let od prvního vydání románu Babička. Podruhé vyšel ve městě, které pro Boženu Němcovou znamenalo radost i bolest. V Litomyšli.
-
Největším pokladem litomyšlského muzea je historický zpěvník
Měšťané Litomyšle byli na svůj graduál náležitě pyšní. Vždyť ručně psaný a vyzdobený zpěvník, který si pořídili v roce 1563, patřil k nejkrásnějším v zemi.
-
Piaristé vtiskli Litomyšli vlídnou tvář. Založili tam slavné školy
Před 380 lety v Litomyšli piaristé zahájili systém vzdělávání. Založili tu jedno z nejstarších gymnázií na našem území a do historie se zapsal i slavný filozofický ústav.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
