Národní knihovna skladuje i internetový obsah. Co jste o ní ještě nevěděli?

„Jistou výhodou to být může, protože za ty roky jsem poznal řadu oblastí, kterým se Národní knihovna věnuje. Svou profesní kariéru jsem zahájil už v roce 2007. Pracovat v jedné z nejvýznamnějších, nejtradičnějších a nejhodnotnějších paměťových institucí v zemi pro mě bylo velkým lákadlem,“ říká.

Další pardubická stopa

Na východočeské studijní období vzpomíná Foltýn jenom v těch nejlepších barvách. „Zážitků mám spoustu, ale ne všechny by byly publikovatelné. Univerzita mi do života dala spoustu znalostí, zkušeností a dovedností. Rád vzpomínám i na všechny svoje pedagogy, kteří byli velmi inspirativní. Pardubice ve mně zanechaly hluboký dojem.“ Zatímco jeden z Foltýnových předchůdců Martin Kocanda z Pardubic pocházel, Foltýn tam jenom studoval. Narodil se v Berouně.

Ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn|foto:archiv Tomáše Foltýna

Na pardubické univerzitě byl dnešní ředitel Národní knihovny členem studijního týmu současného děkana Jiřího Kubeše. „Obecně jsme se věnovali studiu každodennosti raně novověké šlechty. Ten tým byl poměrně rozsáhlý, každý z kolegů se věnoval určitému tématu. Mě nejvíc zajímala problematika takzvaných kavalírských cest, což byl specifický fenomén ve vzdělávání těchto šlechticů. Zabýval jsem se jimi ve své bakalářské i magisterské práci. Dodnes mě toto téma oslovuje.“

Chobotnice je mimo

Národní knihovna poskytuje odborné služby, prostor pro vzdělávání. „Uchovává knihovní fondy od tradičních fyzických jako rukopisy, staré tisky až po novodobá periodika včetně těch v elektronické podobě. Uchováváme tak i obsah českého webu. Jsme otevření všem čtenářům. Umožňujeme kromě klasické i vzdálenou formu registrace,“ popisuje Tomáš Foltýn.

Ohledně Národní knihovny zůstává ožehavým tématem potřeba nových prostor. Do budoucna má ambici otevřít novou budovu. Nemůže ale jít o známý projekt architekta Jana Kaplického. „Plány, které vyvrcholily výběrovým řízením, veřejnou soutěží a následně zvolením tohoto projektu, se sestavovaly někdy mezi lety 2002 a 2006. Reflektovaly tedy tehdejší potřeby. Ty se mění, zároveň se mění trendy, náhled na to, jak má vypadat moderní Národní knihovna. Kdybychom se do toho měli pouštět, tak musíme původní vizi přepracovat do aktuální podoby.“

Momentálně podle Foltýna Národní knihovna finalizuje přípravu všech dokumentací pro stavbu druhé fáze centrálního depozitáře v Hostivaři. „Tato nová budova by nám měla přinést potřebné prostory pro nastěhování knihovních fondů a zároveň pro umístění pracovišť, která by se měla přesunout z Klementina. Právě tam by pak měla začít další fáze rekonstrukce. Klementinum chceme ještě víc otevřít veřejnosti.“