Naučná stezka z Prachovic do Vápenného Podolu vede kolem největšího lomu východních Čech
Naučnou stezkou Kolem prachovického lomu nás provedl geolog Jan Doucek
Dosud činný kamenolom v Prachovicích na Chrudimsku v Pardubickém kraji patří mezi nejrozlehlejší v celém Česku. Jak funguje a co ukrývá? To můžete zjistit, pokud se vydáte na unikátní naučnou stezku, která ho lemuje. Pokud budete mít štěstí, můžete z bezpečné vzdálenosti sledovat dokonce i odstřel kamene.
Už nejstarší písemné záznamy o Prachovicích, které se nacházejí necelých deset kilometrů od Heřmanova Městce, souvisejí s těžbou kamene. Byla to malá osada skalníků, kteří v tamních lomech lámali kámen, například pro stavbu středověkého hradu Lichnice. Intenzivně se tam vápenec, jehož stáří sahá až do období prvohor, začal těžit na konci 19. století.
Vápenec se používal jako zdroj vápna, a to jak pro stavební, tak i cukrovarnické a chemické účely. Postupně se v prachovickém lomu začaly využívat také další druhy hornin a vznikla tam velká cementárna. Povrchový lom se stále rozšiřuje. Přesněji řečeno, prohlubuje. Dobývací prostor má rozlohu 111 hektarů, zásoby materiálu jsou v něm ještě na desítky let.
Naučná stezka nazvaná Kolem prachovického lomu je součástí Národního geoparku Železné hory. Byla otevřena už v květnu 2013, ale geopark vloni tuto tříkilometrovou pěší trasu ještě vylepšil, například o nový mobiliář. Stezka začíná před vjezdem do lomu u turistického rozcestníku a kopíruje červenou turistickou značku okolo prachovického lomu do Vápenného Podolu, kde trasa končí u vápenné pece z roku 1873. V budoucnu chce geopark stezku ještě víc rozšířit a udělat z ní okružní trasu.
Lavičky slouží k odpočinku i poučení
Návštěvníci mohou ze stezky sledovat ruch v lomu a díky infopanelům se dozvědět jak o práci lomařů, tak zajímavosti z oblasti geologie a prehistorie. A když budou mít štěstí, mohou vidět i odstřel kamene pomocí trhaviny, který probíhá přibližně jednou za týden. Industriální charakter stezky podtrhuje zajímavý mobiliář. Nové lavičky jsou z betonu a jsou opatřené nápisy, které vysvětlují odborné výrazy užívané v lomu. Například dempr, což je nakladač, nebo kypa, tedy výsypka.
Na naučné stezce narazíte i na dvě vyhlídky na lom a na několik zastavení s naučnými tabulemi o historii a současnosti lomu. Dozvíte se celou řadu zajímavostí o zkamenělinách, prehistorickém životě nebo o minerálech. V lomu jich bylo nalezeno a popsáno více než 20 druhů.
A dočtete se i o zdejším jeskynním systému. V deponii lomu, někdejší výsypce, se totiž nacházejí dvě největší jeskyně Pardubického kraje, Páterova a Podolská. Součástí jeskynních prostor jsou rozměrné chodby, dómy i krápníky. Ty jsou ale nepřístupné. Jednak se nacházejí na území lomu, dalším důvodem je i to, že v jeskyních přezimuje velké množství netopýrů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.