Naučte svou hlavu soustředění i odpočinku. Vyplatí se to
Mozek se dá trénovat v každém věku. Nejlepší vůbec je, když ho trénujeme celý život od mládí po stáří. Naopak zanedbání naší hlavy, přetěžování a nedostatek odpočinku se na nás může fatálně podepsat.
Cvičení mozku má blahodárné účinky, tvrdí to mentální koučka Eva Fruhwirtová. V rozhlasové Radioporadně dala posluchačům návod, jak na to.
Po třiceti letech našeho života dochází k úbytku kognitivních schopností. Co to je? Paměť, koncentrace, prostorová orientace, verbální myšlení, logické uvažování. Můžeme do toho zahrnout i osobní rozvoj a řešení problémů se sebedisciplinou nebo prokrastinací. Dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat. Všechno dokáže posílit mentální trénink.
A pozor! Pakliže budete o svůj mozek pečovat během života, výrazně se vám to promítne i ve vyšším věku, kdy právě nastupují problémy s pamětí.
„Studie ukazují, že když budete pravidelně svůj mozek trénovat, můžete si do zásoby natrénovat až tři roky. Na druhou stranu je potřeba mozek procvičovat pravidelně,“ uvádí Eva Fruhwirtová.
Hlavou nám těká tisíce myšlenek. Jak je zastavit?
Každou minutu nám hlavou proběhne až padesát myšlenek. Jsem v celodenním zápřehu. Stále musíme něco řešit a být ve střehu. To všechno nás samozřejmě unavuje. Potom často nejsme schopni dobře spát, nebo nedokážeme při rozhovoru vnímat náš protějšek. Po skončení dialogu zjišťujeme, že ani nevíme, o čem dotyčný mluvil.
„Jedete autem do práce a nejste schopní popsat, jaká byla cesta, protože jste jeli na tzv. autopilota,“ dává další příklad Eva Fruhwirtová. Podle ní je důležité naučit se dvě věci. Zaprvé se koncentrovat – tedy být tady a teď. Zadruhé umět odpočívat, umět vypnout. Také k úspěšné relaxaci vás může dovést trénink.
„S vypnutím hlavy mají například velký problém učitelé, novináři nebo manažeři a děti,“ vyjmenovává Eva Fruhwirtová.
Důvody, proč cvičit naši hlavu
„Trénování mozku je teď takové sexy téma. Je to dáno hlavně naším životním stylem. Najednou zjišťujeme, že jsme nervózní, ve stresu. Projevuje se to v našich osobních vztazích i v práci. A můžeme si za to sami,“ říká Eva Fruhwirtová. Tím, že na sobě začneme pracovat, cvičit mozek, najdeme si systém řešení jednotlivých úkolů, dokážeme předcházet různým stresovým situacím a daleko lépe budeme ten život zvládat.
„Největším problémem je právě schopnost vypnout hlavu. Myslíme na to, co máme udělat, co jsme ještě neudělali. Dále je to špatné soustředění a paměť,“ uvádí Eva Fruhwirtová a dodává, že do toho patří i úvahy o životě, kdy si říkáme, že se máme více méně dobře, ale nevíme, co se svým životem. Máme pocit, že nám něco chybí a nedokážeme to popsat.
Co můžete udělat pro svůj mozek?
Pečujte o svůj mozek a přemýšlejte o tom, jak se o něj postarat. „Dejte si do diáře schůzku sami se sebou. Tak jak si tam zapisujete nejrůznější jednání, poznamenejte si tam i čas určený jenom pro vás,“ radí Eva Fruhwirtová.
Důležitý je pohyb! Náš mozek je stále nastavený na skutečnost, že jsme v dřívějších dobách denně ušli dvacet kilometrů. Pohyb má s fungováním mozku výraznou souvislost.
„Když někde uvidíte eskalátory a vedle nich klasické schody, neváhejte a běžte po normálních schodech, pomůžete tím svému mozku,“ doporučuje Eva Fruhwirtová. Tělesná aktivita pomáhá prokrvení mozku a tím pádem posiluje naši paměť. Navíc je to obecně prevence proti řadě onemocnění ve stáří.
K posílení paměti vám stačí jednoduché pomůcky. Nevyhýbejte se početním úkolům, nepište si seznamy na nákup. Pokud si zapíšete úkol do diáře, snažte se ho zároveň zafixovat i do vaší hlavy.
Mýtus o ženském a mužském mozku
Není pravda, že ženy na rozdíl od mužů zvládnou myslet na víc věcí najednou. Mozek se většinou dokáže soustředit skutečně pouze na jednu věc. Pokud dokážete upřít pozornost na více věcí, poděkujte své pracovní paměti.
„Je to ten případ, když vás někdo vyruší a vy dokážete přepnout bez problémů pozornost na novou informaci a poté se plynule vrátit k načaté práci. To funguje ale spíš krátkodobě,“ říká Eva Fruhwirtová.
Co je to mozkocvična? Na co jsou dobré mozkohračky? To všechno uslyšíte v záznamu Radioporadny připravené u příležitosti Evropského dne mozku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
