Nebuďte ovce. Objevte kouzlo nižších partií Krkonoš

28. červenec 2021

KRNAP patří mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Pod náporem turistů ale trpí ty nejcennější části hor. Dost často i vinou bezohledných turistů nerespektujících nejzákladnější pravidla, jejichž nedodržováním ohrožují nejenom přírodu, ale také sebe.

Mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný je ale optimistický: „Z toho velkého množství lidí, kteří k nám přijíždějí, těch neukázněných nebo nerespektujících pravidla parku je minimum. Na druhou stranu v ohromném počtu návštěvníků, i to minimum je v absolutních číslech velké množství.“

Na odpočívadle s výhledem na Sněžku

„Nemusíme zastírat, že poslední roky jsou zvláštní. Covid nám trendy cestovního ruchu proměnil. V posledních letech jsme sledovali mírný nárůst řekněme v pěti až deseti procentech ročně. Vloni odpadli úplně zahraniční návštěvníci a posílila česká klientela. Ale do hor přijeli lidé, kteří k nim vůbec nemají vztah. Nevěděli, že přijíždí do národního parku, nevěděli, jak se tam mají chovat. Přijížděli nevystrojeni, bez vybavení, to působilo problémy nejenom nám, ale i horské službě,“ říká Radek Drahný.

Sněžka v síti

Na naši nejvyšší horu vystoupají v sezóně denně tisíce návštěvníků. Na ploše ne o mnoho větší, než je polovina fotbalového hřiště je takový ruch znát a je potřeba ho usměrnit. Řetězové zábradlí se jako vymezení prostoru pro pohyb turistů neosvědčilo a tak pracovníci KRNAPu přešli k nepopulárnímu kroku a vrchol Sněžky obehnali plastovými sítěmi.

„Vrchol Sněžky je z hlediska ochrany přírody tou nejcennější částí národního parku. Neznalci by mohli říct, že to je jen vrchol s kameny. Ale ty kameny jsou velmi zajímavé, jsou to pozůstatky doby ledové. Jsou tam tříděné mrazové půdy, jsou tam polygony, všechno se tam neustále vyvíjí. I když se to nezdá, tak voda, mráz sníh, všechno to neustále pracuje a zničit takový jev je nenávratné a je to škoda,“ vysvětluje Radek Drahný.

Strážci KRNAPu instalovali na vrcholu Sněžky stovky metrů ochranných sítí

„Kromě toho jsou tam rostliny, které nerostou nikde jinde na světě, jako třeba rozrazil chudobkovitý. Na zemi jsou hnízdiště ptáků lindušek, pěvušek, a když neznalý turista na takový alpínský trávník vstoupí, tak porušuje prapodstatu důvodu vyhlášení národního parku,“ dodává mluvčí.

K sítím přistoupil KRNAP poprvé v roce 2020 a vyslal tím jasný signál veřejnosti, který bohužel nebyl vyslyšen a tak se sítě na vrchol vrátily i letos. Metr a půl vysoké zábrany, obvykle používané jako ohradník pro ovce a skot zatím svůj účel plní, i když se najdou výjimky: „Když už to někdo překoná, tak je to pouze projev jeho barbarství, to už není o neznalosti.“

Není zvěř jako zvěř

Takový název nese kampaň oceněná jak veřejností, tak odborníky, která si nese za cíl vysvětlit návštěvníkům hor jak v Krkonoších nakládat s odpadky. „V horách odpadkové koše nikdy nebyly, nejsou a nebudou. Národní park je příroda, nejsme lesopark, nejsme ani městský park. V horách by měla fungovat filozofie, co si do hor přinesu, to si také odnesu,“ říká Radek Drahný s tím, že v letošním roce tažení proti „odpadkoušům“ pokračuje a fanoušci se můžou těšit vedle obalíka sušenkovitého, sáčkovce šustilky, petlahvoně odhozence a dalších těšit na nový přírůstek kapitána hejkala.

„Mnozí pamatují dobu imisní kalamity, kdy lesy chřadly. A přestože máme v lesích kůrovce, máme důsledky vichřic a podobné věci, tak v komplexu jsou teď krkonošské lesy nejzelenější, jaké byly za několik set minulých let. Vrací se nám spousta druhů živočichů, mnohým se daří. Vracejí se nám krásné květnaté druhy na krkonošské louky díky obhospodařování a spolupráci s hospodáři, kteří tam pasou ovce a krávy. To jsou věci, které nám dělají obrovskou radost,“ vyjmenovává úspěchy Radek Drahný.

Co je lepší než hřebeny? Máme tipy

Pokud se chystáte k návštěvě Krkonoš, rozmýšlejte nejenom to, kam se vypravíte, ale také kdy přijedete. „Vřele doporučuju přijet na jaře, nebo na podzim. To jsou nejkrásnější měsíce. Na jaře, když všechno kvete a na podzim, když přijdou barvy,“ radí Radek Drahný.

Pohled ke Kozím hřbetům

Při túrách pak zkuste vynechat hřebenové partie. Od Mumlavského vodopádu, přes pramen Labe, Petrovku, Špindlerovku po Sněžku je přelidněno. Přitom existuje celá řada mnohdy hezčích míst, stačí otevřít obyčejnou papírovou mapu a pořádně se podívat. „Nádherná je procházka po Planýrce Jizerským dolem pod Harrachovem z Mýta směrem na Paseky. Paseky jsou úžasná vesnická krajina s krásnými roubenkami. Okolí Poniklé, Benecka, výlet na Žalý, tam je nejkrásnější kamenná rozhledna Krkonoš. Lysečiny, Albeřické údolí, hrádek Aichelburg, Tippeltovy boudy, Černá a Světlá hora a jejich svahy. To jsou všechno nádherná místa,“ vyjmenovává Radek Drahný tipy na výlety. V těchto nižších partiích Krkonoš navíc můžete chodit volným terénem a nedostane se do kolize s ochranou přírody.

Polské Krkonoše

Pro mnoho turistů je státní hranice bariérou, kterou nepřekonávají a neznají polské Krkonoše. „Jsou poměrné krásné a strmé, ale taková místa jako Malý a Velký Stav, Sněžné jámy, nebo svahy utíkající dolů ze Sněžky, to jsou tak krásná místa, že stojí za to si je objevit,“ říká Radek Drahný. V případě polské části Krkonoš je ale potřeba vědět, že za hranicemi platí trochu jiná pravidla. V Polsku se do Národního parku platí vstupné, a pokud jdete se psem, musí mít náhubek a být na vodítku.

Jak se chovat v přírodě a jak být vybaven tak, aby vás nezaskočilo počasí? Co jsou body záchrany a jaké případy v minulosti řešila horská služba? I to si můžete poslechnout v záznamu Radioporadny.

Spustit audio

Související