Jak se dřív vařilo v Krkonoších? Vyzkoušejte Hladkou Ančku nebo cukroví, které voní masem
Sejkory, lepenice, kucmoch, flejšky nebo klouzáky, to všechno jsou tradiční jídla, která pocházejí z Krkonoš. Spisovatelka Danka Šárková tyto recepty získala od zkušených hospodyněk ze západních Krkonoš. A protože v současné době nemůže dělat svou běžnou práci, rozhodla se vydat Krkonošskou kuchařku.
„Ve druhé vlně koronaviru jsem přišla o práci nejen já, ale i můj přítel, který v Krkonoších provozuje restauraci, i moje kamarádka fotografka. Tak jsme se všichni tři spojili, já jsem obešla své známé v západních Krkonoších a sepsala několik desítek receptů. S přítelem jsme postupně všechny recepty vyzkoušeli a kamarádka fotografka naše dílo nafotila. A kuchařka byla na světě,“ říká autorka Danka Šárková.
Tři krkonošské recepty jsme vybrali a v přímém přenosu pro Radioporadnu Českého rozhlasu Pardubice uvařili. Začali jsme polévkou, která se jmenuje Hladká Ančka. Hlavní surovinou jsou brambory, stejně jako u většiny dalších jídel pocházejících z chudého horského kraje.
Vyzkoušeli jsme také Krkonošské kuře s místním červeným kysaným zelím. A na závěr jsme upekli cukroví, které je podle přítele Danky Šárkové jediným cukrovím, ve kterém je cítit maso. Těsto totiž tvoří mleté škvarky. Tady jsou recepty:
Polévka Hladká Ančka
- 3 brambory
- 500 ml vody nebo vývaru
- bobkový list
- nové koření
- pepř
- dvě lžíce octa
- 100 ml smetany
- 2 lžíce másla
- vejce
- mouka (může být a nemusí)
Postup: Oškrabané a na kostičky nakrájené brambory dáme vařit do vody nebo do vývaru společně s novým kořením, bobkovým listem, octem a celým pepřem. Jakmile jsou brambory uvařené, vyjmeme koření a přidáme smetanu.
Do smetany můžeme zamíchat lžíci hladké mouky a tím polévku zahustit, i když mouka není součástí tradičního receptu. Brambory by měly být na povrchu díky octu tvrdší a uvnitř měkké. Pokud vám takto upravené brambory nechutnají, přidejte ocet až na závěr.
Na pánvičce rozpustíme máslo, půlku másla dáme do hrníčku a na druhé půlce připravíme míchané vajíčko. Polévku nalijeme do misek, navrch dáme míchané vajíčko a zalijeme pár kapkami rozpuštěného másla.
Krkonošské kuře
- 1 kuře
- 680 g kysaného červeného zelí
- 250 g uzeného masa
- sůl
- kmín
- 120 g másla
Postup: Kuře omyjeme, osolíme zevnitř i zvenku a položíme na prkénko. Zelí necháme okapat a pokrájíme ho na drobnější kousky. Uzené maso nakrájíme na kostičky a opečeme na pánvi s troškou másla. Přidáme zelí a společně smažíme asi pět minut. Odstavíme a necháme vychladnout.
Směsí naplníme břišní dutinu kuřete a vmáčkneme ji také pod kůži. Kůže jde oddělit prsty. Dejte pozor, abyste ji nepotrhali. Otvor sepneme kovovou jehlou nebo párátkem. Vložíme do pekáče, bohatě pokmínujeme a obložíme plátky másla. Podlijeme trochou vody a pečeme v předehřáté troubě na 200 stupňů asi devadesát minut. Během pečení přeléváme vypečenou šťávou, v případě potřeby podlijeme vodou.
Škvarkové cukroví
- 160 g jemně umletých škvarků
- 120 g mletých vlašských ořechů
- 160 g hladké mouky
- 60 g cukru krupice
- sůl
- skořice
- 1 lžíce mléka
- mouka na posypání válu
- máslo na vymazání plechu
Postup: V míse smícháme mouku, jemně namleté škvarky, cukr, mleté ořechy, sůl a skořici. Přidáme mléko a zaděláme středně tuhé těsto. Na vále ho rozválíme na plát vysoký půl centimetru. Tvořítkem vykrajujeme cukroví.
Na vymazaném plechu je upečeme do zlatova na 160 stupňů a ještě horké obalujeme v moučkovém cukru.
Kousky cukroví je dobré posypat cukrem z jedné strany, nechat vychladnout a poté teprve z druhé strany, jelikož se nevychlazené často lámou.
Související
-
Víte, co je tartaletka? A jak chutná lemon curd? Nejlepší jsou spolu!
Hravé slovo tartaletka vychází z francouzského slova tarte, což znamená koláč. Tartaletka je tedy zdrobnělina, v podstatě malý koláč nebo košíček z lineckého těsta.
-
Pekařka se podělila o rodinné stříbro. Vyzkoušejte recept na pracny od její prababičky
Jana Petržilková je hlavní organizátorkou tradičních kulinářských soutěžíve Vyšehněvicích. Přinesla nám ukázat formičky na pracny, které má po své prababičce.
-
Voní to, chutná to, křupe to. Chcete recept na kváskový chléb?
Na výrobu kváskového chleba potřebujete jen pár věcí. Kvásek, mouku, vodu a sůl. Základem je kvásek. Expertka na bio potraviny Barbora Hernychová si kvásek hýčká už 6 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
