Nebylo jim souzeno žít. Pohnuté osudy 160 sokolů

Tyto události se o 70 let později staly impulsem k tomu, aby autorky Helena Rezková a Pavlína Špatenková napsaly knihu, ve které popisují sokolský odboj a pohnuté osudy sokolů a sokolek vězněných popravených nebo umučených během 2. světové války. K sokolské odbojové skupině S 21 B patřil také rolník Antonín Burdych starší.

I s jeho synem Antonínem se při pátrání po osudech sokolů autorky několikrát setkaly: „Antonín Burdych ml. stál na Končinách, díval se na ten rodný dům a popisoval, že poslední, kdo se s nimi mohl rozloučit, byla babička. Tu gestapo odvezlo až dvě hodiny po rodičích. Ona na sobě nedala znát žádné rozrušení, políbila nás na čelo a řekla nám, hoši opatruj vás Pánbůh a hrdě odešla na smrt. Tohle byl ten velký impuls, kdy jsem si řekla, že to musíme sepsat,“ vypráví Helena Rezková.

Antonín Burdych u památníku na Končinách, kde gestapo zastřelilo jeho otce|foto: Tomáš Kubelka

Když autorky začínaly s přípravou knihy, soustředily se na životy 24 popravených sokolů. V kronikách ale objevovaly další seznamy a nové osudy odbojářů až se dostaly k 160 příběhům, ze kterých dodnes mrazí.

Při náročném pátrání jim paradoxně dost pomohlo i gestapo. „Pátraly jsme v archivu bezpečnostních složek, kde jsou celé záznamy výslechů i s fotografiemi. To všechno je pozůstatek toho, co gestapo pečlivě zaznamenávalo. Všechno je samozřejmě v němčině. Překlady nám dělala dcera popraveného Karla Ježka, které je dnes 89 let. Bylo to úžasné setkání, ale pro ni samozřejmě silná káva,“ říká Pavlína Špatenková.

„Jsme rády, že jsme mohly splatit dluh statečným sokolům, kteří za svou vlast položili život,“ dodávají autorky.