Nejstarší hospoda kdysi hostila hamerníky, formany i umělce

28. listopad 2015

A funguje dodnes. První písemná zmínka o krčmě v obci Svobodné Hamry pochází už z roku 1613. Roubená chalupa, která stojí nedaleko skanzenu na Veselém kopci na Hlinecku, je kulturní památkou a patří k nejstarším hospodám v Česku.

První písemné zmínky o hamerské krčmě najdeme ve „Vejsadním listu“ z počátku sedmnáctého století. Jakou podobu mohlo tehdy stavení mít, je těžké určit. Chalupa se totiž několikrát přestavovala. Z konce osmnáctého století pochází malovaný nápis na zdobené záklopové desce u lomenice střechy: „Pochválena a zvelebena buď Nejsvětější Trojice svatá, tato hospoda je vystavěna s pomocí Pána Boha a z nákladů Václava Zábského. A 1794.“

Hospoda Václava Zábského patřila tehdy mezi největší krčmy v okolí a zastavovaly se tu i formanské povozy, které směřovaly z Čech na Moravu a naopak. Od osmnáctého století je hospoda v provozu, výjimku tvoří jen šedesátá léta minulého století, kdy byla chalupa ve špatném stavu. Dobrovolným pracovníkům památkové péče se ale krčmu podařilo opravit, a to pod vedením Luďka Štěpána, zakladatele skanzenu na Veselém kopci.

Žebrota se zakazuje

Obec Svobodné Hamry dostala svůj název podle hamrů, byla to vesnice, kde se po generace zpracovávalo železo. A tak je logické, že právě krčma ve Svobodných Hamrech zkrátka chybět nemohla. Sloužila nejen místním hamerníkům a uhlířům, ale zřejmě lákala i další pocestné.

Hamerská krčma - nápis nad lomenicí detail

Z dnešního pohledu je úsměvná historická původní tabulka, kterou si na průčelí krčmy můžete přečíst: „Žebrota jest dle §2. zákona ze dne 24. května 1885 č. 89 ř. 2 zapovězená a tresce se vězením od 8 dní až do tří měsíců. Chudí cestující, kteří hledají práci, obdrží stravu a přístřeší v stravovně v Nasavrkách, kde také možno se poptati po službě a práci.“

Hamerská krčma, která se dnes jmenuje Krčma u Jonáše, má v průčelí tři okna. V síni najdeme stopy po existenci černé kuchyně, ze které se kdysi vytápěla chlebová i vyhřívací pec v šenku, tedy hlavní velké světnici pro hosty. Vedle ní je ještě další menší místnost. Kdysi přímo tady bydlela rodina, která se o hospodu starala. Atmosféru dob dávno minulých tu umocňují například fotografie rodiny Homolkových, kteří tu žili v období První republiky.

Když sálem létají múzy

Ve velké hlavní světnici působí velmi mohutně povalový strop, typický pro historická vesnická stavení. Roubení můžete sledovat i na stěnách krčmy a vedle fragmentů původní omítky si také prohlédnout šablonovou výmalbou, kterou provedli malíři během výmalby zdejšího zámečku, někdy okolo roku 1896.

Ve třicátých letech minulého století do krčmy zavítali i známí umělci, které Vysočina velmi inspirovala, zejména akademičtí malíři Gustav Macoun a František Kaván. V krčmě bylo vždy veselo, ostatně už v období První republiky tu hasiči hráli divadlo.

Historická výmalba

V šedesátých letech se hospoda nevyhnula „pokroku“, tedy umakartu, linoleu a výmalbě ozdobným válečkem. Naštěstí dnes interiér hospody znovu připomíná staré dobré časy. Díky dobovým doplňkům a věcem všední potřeby, jako jsou například lopaty na sázení chleba do pece nebo staré hrnky a nádoby, mohou mít dnešní hosté hamerské Krčmy u Jonáše pocit, jako by se propadli v čase.

Historie procházela také krčmou v Lanškrouně

Je správné si na tomto místě připomenout i starou Krčmu v Lanškrouně. Pokud bychom obě vzácné stavby porovnávali, písemná zmínka o existenci hospody v Lanškrouně je starší, než o krmě v Hamrech, pochází z roku 1568 a obsahuje také informaci o jakémsi lanškrounském krčmáři Vaňkovi.

Historická Krčma v Lanškrouně

Samozřejmě se neví, jak tehdy mohl objekt vypadat, jeho nejstarší částí je sklep. V něm se nachází kamenným portál a právě jeho vzhled by mohl odpovídat době první písemné zmínky o krčmě, tedy období šestnáctého století. Lanškrounská krčma byla ovšem v minulosti výrazněji přestavěná, takže ve stovnání s hospodou v Hamrech je o něco méně autentická.

Krčma v Lanškrouně je částečně roubená, kamenná a zděná stavba, postavená širší stranou do ulice. Vchod ve středové části chrání dřevěné podloubí na dřevěných sloupech s pásky. Střecha s dřevěnou krytinou je polovalbová, kolmo na ní je vsazená roubená světnička. Stejně tak jako ve Svobodných Hamrech i Krčma v Lanškrouně stále slouží stejnému účelu a je také vyhledávanou turistickou atrakcí.

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.