Největší kostel stavěli do kopce

11. únor 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na chrudimském Resselově náměstí

Je to symbol Chrudimi a právě podle jeho siluety poznáte město už na dálku. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je největším kostelem v našem kraji a má slavné i trochu tajemné dějiny.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na Resselově náměstí a impozantní vzhled mu dodávají přes šedesát metrů vysoké věže. Ke vstupu do kostela vede několik schodů, přes dvacet jich je ale také uvnitř, chrudimské náměstí je, stejně jako kostel, v kopci. Působivé je hluboké kněžiště, kterému dominuje slavný poutní obraz Krista Spasitele, svatého Salvátora.

Chrudim v plamenech

V době Přemyslovců byla Chrudim správním a politickým střediskem celého regionu a tak jí samozřejmě nechyběl kostel, který se nacházel v centru města. Na základě archeologických nálezů a kosterních pozůstatků se odborníci domnívají, že mohl stát pravděpodobně v místech dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

V první třetině 14. století Chrudim lehla popelem. Město zachvátil obrovský požár, při němž shořel i původní kostel. Město začalo stavět nový kostel, s jednou hlavní lodí a dvěma vedlejšími a také dvojicí věží u západního průčelí. Ty měly dlouho rozdílnou výšku, tvar a měly také svá jména. Jižní věži se například říkalo Trubačka. Sídlil v ní totiž strážný, který vyhlížel, jestli se k městu neblíží nepřátelé nebo požár a vytruboval.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

Až do poloviny 19. století měly věže kostela Nanebevzetí Panny Marie barokní podobu, báně a lucerny. Jejich dnešní tvar je dílem novogotické úpravy kostela, kterou provedl architekt František Schmoranz. Výmalby interiéru se ujal jeho bratr Gustav Schmoranz. Tyto malby zůstaly na zdech až do druhé světové války, kdy byly přemalovány.

Schody v kostele

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postavený ve výškově nerovném terénu. Rozdíl mezi patou západního průčelí a východního presbytáře je více než tři metry a tak stavitelé museli vnitřek kostela stupňovitě rozčlenit. V kostele, který má na délku okolo šedesáti metrů, se nachází 23 schodů. Pod kostelem je sedm krypt. Podle záznamů z matrik je v nich pohřbeno okolo 150 - 180 lidí, většina pohřbů pochází z 18. století.

Zázračný obraz Chrudimského Salvátora proslavil celé město

Nejstarší památkou z vybavení interiéru je gotická křtitelnice z roku 1462. V kostele se nachází také renesanční soubor epitafů a řada cenných děl z období baroka. Nejznámější je obraz chrudimského Salvátora, kostelu věnovaný jako poděkování za odvrácení moru.

Tajemný a mocný obraz

Už stovky let si lidé o tajemném obrazu svatého Salvátora v Chrudimi vyprávějí legendy. Má prý schopnost léčit a uzdravovat. Dodnes se neví, kdo malebný portrét Krista na podložku z lipového dřeva namaloval. Umělecké dílo ale s největší pravděpodobností pochází z 16. století a vzniklo patrně v oblasti Nizozemí. Obraz sv. Salvátora se stal součástí rudolfinské sbírky. V červenci roku 1648 se ho ale zmocnila švédská vojska. Přesto, údajně shodou náhod, obraz zůstal v Praze a po řadě peripetií se dostal do Chrudimi, do domu měšťana Jan Pfeiffera.

Švédové se ale později dostali i do Chrudimi, a dokonce se v domě Jana Pfeiffera ubytovali. Při hře v kostky Kristův obraz poničili, přičemž už tehdy se prý objevily podivné úkazy. Před úplným zničením dílo zachránila služebná Dorota Skákalíková. Jan Pfeiffer obraz dlouhá léta uctíval doma, nakonec ho ale věnoval chrudimskému kostelu.

Pověsti o obrazu, který prý odvrací morové rány, se rychle šířily. Lidé ze Slatiňan, z Kolína i odjinud věřili, že jim sv. Salvátor pomůže při epidemiích. Při svém pobytu na zámku v Pardubicích si obraz vypůjčil dokonce císař Leopold I. a měl ho v úctě také pruský král Friedrich nebo císař Josef II. K obrazu se konaly slavné pouti a procesí čítaly na desítky tisíc lidí. Salvátorská pouť se v Chrudimi koná dodnes.

autor: BRA
Spustit audio