Nejvyšší komín

12. září 2015

Nejvyšší komín Pardubického kraje patří elektrárně ve Chvaleticích. Možná je také nejvyšším komínem v celém Česku. Pohled z výšky tří set metrů ale patří jen pár vyvoleným.

Komín chvaletické elektrárny má v Česku ještě jednoho konkurenta. Je to třísetmetrový komín elektrárny Prunéřov II u Kadaně, tomu ale chybí jeho přesné zaměření. Chvaletický komín geodeti přeměřili v roce 2003 a došli k výsledku 300,8 metru. (Pro zajímavost, nejvyšší komín v Evropě najdete ve Slovinsku. Je součástí tepelné elektrárny Trbovlje a je vysoký 360 metrů.)

Komín, který kouří jen občas

Tepelná elektrárna Chvaletice se nachází v Polabí, asi 20 km od Pardubic. Vznikla v 70. letech minulého století. Kromě nejvýraznější dominanty váš pohled už na dálku také upoutají čtyři mohutné chladící věže. Elektrárnu zásobuje severočeské uhlí. Kouř, který z komína vychází, ale uvidíte jen někdy. Komín totiž slouží pouze ve chvíli, kdy nabíhají kotle a zapalují se propanbutanové a mazutové hořáky.

Po výšce komínu je rozloženo osm železobetonových ochozů, první v osmdesátimetrové výšce. K samotnému vrcholu komína nevede žádný výtah, stoupat se musí po žebříku, který kryjí záchytné koše.

Laikovi by cesta vzhůru trvala přibližně tři čtvrtě hodiny, údajný rekord výstupu je okolo 25 minut. Kontrola komína probíhá jednou za půl roku. Pravidelně se musí zjišťovat nejen technický stav komína, ale kontroluje se i signalizační osvětlení, nutné pro letecký provoz.

Komín v číslech

  • Výška komínu: 300,8 m

  • Vnější průměr dříku komína na úrovni terénu:  29,4 metru (komín má do výšky 119,5 metru dva pláště, resp. dříky)

  • Tloušťka stěny vnějšího dříku: je 75 cm

  • Vnější průměr komína v koruně: 9,58 metru, tloušťka stěny 20 cm

  • Konicita dříku: je proměnná, 12 % se postupně snižuje až na konečných 1,1 % v posledních dvaceti metrech výšky.

Krasavice na Labi

Projekt komína vypracovala v letech 1973 - 74 společnost Energoprojekt, která navázala na zkušenosti z předešlých projektů třísetmetrových komínů slovenských elektráren. Vlastní komín se stavěl v letech 1974 - 75. Dobový tisk komín označoval jako „krasavici na Labi“.

Původně měl mít jen výšku 235 metrů, finální návrh ale metry navýšil. Vysoký komín měl zajistit dostatečný rozptyl oxidu siřičitého a dalších exhalací. Stejně vysoký komín se v Česku s největší pravděpodobností už nepostaví. Technologický vývoj v energetice totiž pokročil, a tak pro rozptyl exhalací není nutná tato extrémní výška.

autor: BRA
Spustit audio