Německá krize v Řecku

žena, nohy, sandály, pláž
žena, nohy, sandály, pláž

Všichni, kdo jste byli někdy na pláži, víte, že na pláži máte všechno jako na dlani a pláž na ostrově Samos, nebyla výjimka. Ty dvě Němky, malou a velkou, nešlo přehlédnout. Ona štíhlá, blonďatá pětatřicítka a její pětiletá dcera. Ona nervózní, dcera zakřiknutá, poslušná.

Druhý den s nimi na pláž přišel On. Vysoký německý fešák, mohlo mu být kolem pětačtyřiceti, ale mohlo mu být i padesát. Pořád telefonoval a Ona se k němu pořád tiskla. A kdyby jenom to, ještě na něho vrhala psí pohledy, které u ženských nesnáším. Psí pohledy žen jsou totiž ponižující, protože jsou zbytečné. Chlapi totiž psí pohledy žen vůbec neregistrují! A víte proč? Protože když máte pocit, že vaše psí pohledy něčemu ve vztahu pomohou, chlapi jsou už ve stádiu, kdy neregistrují ani vás, natož vaše psí pohledy!                                                           

Takže Ona vrhala psí pohledy a jestli si včera své dcery nevšímala, tak dneska o ní vůbec nevěděla. Byl jenom On.

Lehla si na velký ručník tak, aby se tam dcera nevešla. Aby tam ležela jenom s Ním. Holčičce to nevadilo. Byla zvyklá. Hrála si kousek od nich s kamínky.

Za chvíli šli ti dva do vody a On si začal s holčičkou na kraji moře házet s míčem - mimochodem, i když to nebyla jeho dcera, věnoval se jí víc než její matka, která, když to viděla, šla uraženě dál do vody, a když On na ni volal a chtěl, aby si šla házet s nimi, dělala, že neslyší. Šel tedy za ní a ve vlnách se usmiřovali.

Bylo jasné, že On se z nějakého důvodu snaží vytvářet dojem, že jejich vztah funguje. A bude fungovat dál. Bylo jasné, že si něco takzvaně „žehlí“. Třeba někoho má. Nebo měl. Ale rozvádět se nechce. Jinak by s nimi nejel na dovolenou. A Ona bojuje o Jeho přízeň. Chce Ho zpátky. Celého. Ale dělá to špatně. Je únavná. Visí mu na krku jako kámen. A ještě k tomu ty její psí pohledy! Ani jsem se nedivila, že On pořád telefonuje.

Chvíli jsem luštila křížovku a pak jsem zaslechla, že jí něco říká. Že by si konečně povídali? Podívala jsem se, a opravdu! Ona seděla na ručníku těsně vedle Něho, ruku majetnicky položenou kolem Jeho ramen a On jí něco povídal a povídal a přitom ji hladil po vnitřní straně stehna.

„Vidíš, jak jsi blbá,“ napomenula jsem se. „Žádná německá krize v Řecku není! Vždyť si s ní povídá! A jak dlouho! Povídá si s ní a ještě ji hladí!“

Leželi přede mnou, a protože jsem viděla všechno jako na dlani, netrvalo dlouho a došlo mi, jak to doopravdy je.

On si s ní nepovídal, když ji hladil po vnitřní straně stehna, kdepak!

On už zase telefonoval.