Ženy nevědí, co chtějí
Ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Vsadím se, že mnoho z vás tento známý citát zná. Takhle si troufl charakterizovat ženy spisovatel Oscar Wilde, který žil v letech 1854 až 1900, a i když ho obdivuju a mám ráda, myslím si, že neměl tak úplně pravdu.
Kdyby napsal „některé ženy nevědí“, pak ano. Některé ženy opravdu nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. A jsou takové odpradávna. Dokonce se vsadím, že i některé ženy lovců mamutů nevěděly, co chtějí. Možná právě díky těmto ženám, vymysleli jejich muži známé pasti na mamuty, hluboké jámy zamaskované větvemi, do kterých mamuti, které chtěli ulovit, spadli. A muži se samozřejmě vydávali za mamuty co nejdál od své vesnice, aby od svých žen, měli co nejdéle pokoj!
Čas ale běžel, vše se měnilo, něco pomalu, něco rychle, dneska si už můžeme říct na rovinu, co my, ženy, o sobě velmi dobře víme.
Ano, některé ženy opravdu nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou, ale dost žen ví moc dobře, co chce, a když ví, co chce, může se někdo divit, že nedá pokoj, dokud to nedostane? Řečeno současným slovníkem: Taková žena si jde tvrdě za svým.
A když už mluvíme na rovinu, můžeme si na rovinu i říct, že to, za čím si ženy tvrdě jdou, jsou většinou muži. Ano, muži jsou to, co dost žen chce a nedá pokoj, dokud je nedostane.
Muži jsou ti, na které dost žen rafinovaně líčí dokonalé pasti, které se podobají hlubokým jámám na mamuty! Jsou tak dokonale zamaskované, že muž jde a jde a najednou žuch, je v pasti, odkud se už nedostane.
Ale nemyslete si, že to ženám, které tímto způsobem dostaly muže, kterého chtěly, stačí! Kdepak! I potom dobře vědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Mají muže, kterého chtěly a teď už chtějí věci hmotné. Prstýnek, náramek, boty, kabelku, kožich, zájezd do exotické ciziny, auto, dům…
A když tohle všechno mají, a je po svatbě, přijde i dítě, někdy dokonce děti dvě, a všichni žijí šťastně až do smrti. Což by teoreticky šlo, ale to by musely být tyto ženy spokojené, ale tyto ženy, které už mají všechno, co chtěly, si místo toho, aby už konečně daly pokoj a žily šťastně až do smrti, začnou vymýšlet.
Když je jejich muž doma málo, chtějí, aby byl doma víc. Když je doma víc, chtějí, aby byl víc pryč. Když se jich ptá, kde byla, s kým, co dělala celý den, chtějí, aby se radši na nic neptal. Když se jich na nic neptá, vyčítají mu, že je už nemiluje…
Milý Oscare Wilde, víš, jak bych ten tvůj citát změnila?
Některé ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj ani, když to dostanou!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
