Neničte dětem nohy. Pozor na plovoucí podlahy a boty na suchý zip

Na obutí malých dětí nešetřete a kupujte vždy boty nové. Poděděné nebo pořízené v secondhandech nožičku mohou ničit a nezaručí zdravý růst a vývoj klenby. Rozhodující je, jestli boty slouží na ven, nebo pro vnitřní využití. Materiály by měly být vždy přírodní a zdravotně nezávadné.

Co musí splňovat dětská bota?

„Na doma, do školky a podobně vybírejte kombinaci textilie a pravé kůže. Pata má být pevná, zakotvená a podrážka vždy odpružená. Botičky by měly sahat mírně pod kotníky. V přední části pod prsty musí být bota pružná, aby v ní nožička mohla přirozeně posilovat svaly. Dbejte na to, aby veškeré obutí bylo na šněrování. Suché zipy po čase povolují a chodidlo tím pádem už není dostatečně zpevněné,“ zdůrazňuje podoložka Hana Hušková.

Dětem se víc potí nohy

Každá obuv, zvláště pak ta s uzavřeným střihem, by měla být ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vkládací vložkou ze savého materiálu. „Děti přirozeně na rozdíl od dospělých více skáčou a běhají. A pokud jsou dobře vedené k dodržování pitného režimu, více se i potí. V dětském věku se termoregulace teprve vyvíjí, proto je větší potivost na nožičkách i těle zcela normální,“ vysvětluje Hušková.

Malé děti se málo hýbají, proto chodí k zápisu s opožděným vývojem řeči

• Upravit
• Smazat

Stále více prvňáčků má vady řeči. V důsledku toho jsou neúspěšní ve školní docházce. Kde jsou příčiny a jak je odstranit? Téma pro rozhlasovou Radiporadnu a logopedku Martinu Sádovskou.

Vypozorujete-li, že se vaše ratolest často škrábe na chodidle a mezi prsty u nohou, většinou to bývá z více důvodů. Jednak se může jednat o přecitlivělost na bazénovou vodu a v ní časté koupání. Dětská pokožka je velice jemná a citlivá, bazénové chemikálie ji přesušují a problémy se postupně mohou přesunout i na zbytek těla. Dalším důvodem bývají kvasinky. Vždy je dobré navštívit odborníka, který odhalí příčinu potíží a následně zvolí vhodnou a účinnou léčbu.

Bosé nožky na plovoucí podlaze trpí

Kromě kožních potíží ale může dojít i k deformaci chodidla. Plně vyvinutou klenbu mají děti v průměru až ve dvou a půl letech. Do té doby chodí po tukových polštářích, což je mnohdy chybně zaměňováno se špatnou nožní klenbou. Správný vývoj malého chodidla podpoříte chůzí naboso po nerovném přírodním terénu, který však musí být bezpečný.

„Stačí nízký trávník s hrbolky, nebo drobné hladké kamínky. Nevím jak v Pardubicích, ale na některých místech už vznikají lesní stezky s mírným převýšením a nerovností, určené pro bosou chůzi. Vidím to jako skvělou věc hlavně pro dětské nožky. Co ale rozhodně nedoporučuji, je běhání po tvrdých plovoucích podlahách. Nejlépe uděláte, když nazujete prodyšné domácí botičky s odpruženou podrážkou, aby nedošlo k protitlaku patních kůstek přímo proti tvrdé podlaze,“ varuje podoložka.

Jak poznáme na dítěti, že nemá v pořádku nožní klenbu? Poslechněte si záznam pořadu.