Nevolnosti břicha mohou být až ve 30 procentech vyvolány psychickými problémy
Nevolnost může být fyzická i psychogenní. Příčiny jsou podle toho různé. Někomu je špatně z jídla, někomu ze stresu v práci. Pokud se chcete dopátrat příčiny a účinně ji řešit, veďte si příznakový deník.
„Nevolnost je třeba vždycky vnímat tak, jestli najdu nějaké chorobné ložisko, které ty obtíže vyvolává. Pokud po veškerých vyšetřeních nic nenajdeme, musím vidět i psychickou příčinu. Nedívám se například jen na žlučník, ale na celého člověka,“ říká profesor Pavel Pafko.
Bolesti mohou být až ve 30 procentech vyvolány psychickými problémy. Někdy ale tomu jde člověk naproti. Pokud vás trápí žlučník a dopřáváte si tučné, je to nabíledni.
Najděte příčiny pomocí příznakového deníku
„Nevolnost je subjektivně vnímaný nepříjemný pocit. Objektivní nález nemusí souviset s tím, jak to vnímá ten pacient,“ definuje Kateřina Cajthamlová. „Mechanismus vzniku nevolnosti není přesně známý, je koordinován z mozkové kůry. Na rozdíl od zvracení, což je reflex, který je koordinován prodlouženou míchou a někdy nevolnosti doprovází.“
Pacienti by si měli vést příznakový deník, usnadní tím lékařům lepší diagnostiku. Je důležité zjistit, co je vyvolávací příčinou. Je potřeba vědět:
- Zda je to ve vztahu k jídlu. Pokud je nám nevolno po jídle, jak dlouho po jídle, nebo je to před jídlem.
- V jakou denní dobu, případně noční.
- V jakém ročním období. „U poruch štítné žlázy je potřeba kontrola dávky léku. Někdy se bere jiné množství léku v létě a jiné v zimě,“ vysvětluje lékařka.
- S čím se člověk léčí
- Zda nebere nové léky
„Pokud jde o psychogenní nevolnost, může nám být špatně z někoho nebo z práce. Pomůže zajít k psychologovi,“ doporučuje lékařka.
Fyzická a akutní nevolnost
Fyzické bolesti se dále dělí na chronické a akutní. „Z těch chronických to jsou poruchy trávicího traktu, deprese, migrény, alkoholismus. Alkoholikům bývá často špatně od žaludku. Nevolnost působí i hormonální choroby, například už zmíněná štítná žláza,“ vyjmenovává známá lékařka. „Diabetikům může být špatně následkem hypoglykemie.“
Akutní bolesti může způsobit infekce. „Organismus ví, co dělá. Pokud jste snědli něco špatného a tělo to chce vyzvracet, nebraňte se. Je to lepší a kratší, než když to pak musí projít celým tělem, kdy trpíte bolestmi břicha a případnými průjmy,“ říká lékařka. Náhlé bolesti může dále způsobit zánět slepého střeva, těhotenství, menstruační cyklus, příznaky nastupujícího klimakteria, ale i problémy s krční páteří nebo zhoršení zraku.
Nevolnost po ránu
Nejen těhotenství se vyznačuje ranními nevolnostmi. „Zvracet po ránu můžete i vinou změny krevního tlaku, když vstanete a mozek je ještě nedokrvený.“
Někdy však ráno vstanete, ale k nevolnosti dojde později. „Většinou to souvisí se snídaní. Pokud máte nedostatečný pitný režim a ráno si dáváte ještě kávu. Lehce odvodňovací účinky kávy se projevují s odstupem, proto je lépe pít ráno vodu nebo džus. A raději čaj než kávu,“ nabádá Kateřina Cajthamlová.
Jak je to se zvracením u poruch příjmu potravy? Kdy je dobré číst příbalový leták? Jaké historky z ordinace prozradil profesor Pafko a co Kateřina Cajthamlová poradila posluchačce s brániční kýlou? Poslechněte si v pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
