Regionální fotografové
Josef Pírka byl na svůj titul c.k. dvorní fotograf náležitě pyšný
Celý seriál:
Nebýt fotografií Josefa Pírky, které pořídil na konci 19. století, neznali bychom skutečnou podobu starých Pardubic. Byl zastáncem monarchie, obdivovatelem parforsních honů, milovníkem koní a psů.
Josef Pírka se v Pardubicích narodil 6. června 1861 a prožil ve svém městě téměř celý život. Studoval u akademického malíře Glöcknera v Šumperku. Později si v Pardubicích otevřel vlastní ateliér.
Už jako úspěšný fotograf vystavoval své fotografie na Národopisné výstavě v Pardubicích a později i na Národopisné výstavě v Praze. Fotografoval nejen běžné portréty, ale také zajímavá městská zátiší a polabskou krajinu. Jako excelentního fotografa si ho vybrala parforsní společnost a pro ni fotil každoroční podzimní hony až do vypuknutí první světové války.
V roce 1899 ho do Vídně na parforsní hony pozvala habsburská princezna Štěpánka, vdova po korunním princi Rudolfovi. A při té příležitosti mu udělila titul c.k. dvorního fotografa. O rok později se oženil s dcerou pardubického lékárníka Valerií Kesslerovou. Narodil se jim syn Josef, který bohužel v 29 letech zemřel.
Byl znám jako zastánce monarchie, což po vzniku republiky po roce 1918 nebylo "společensky" vhodné. Jeho osoba se dočkala i literárního zpracování v nelichotivé osobě Dýchavce románu J. V. Rosůlka "Huláni a kavalíři". Josef Pírka podal roku 1928 na spisovatele žalobu, soud vyhrál a kniha byla stažena z prodeje.
Ještě v roce 1931 Pírka vystavoval na Celostátní výstavě tělesné výchovy a sportu v Pardubicích. Zemřel 7. června 1942 a byl pohřben v rodinné hrobce na pardubickém hřbitově. Jeho žena zemřela v nuzných podmínkách v 60ých letech. Jejich hrobku ale na hřbitově nenajdete. Protože neměli potomky a za hřbitovní místo nikdo neplatil, byla Pírkova hrobka zrušena a podstoupena jinému zájemci. Ostatky fotografa Josefa Pírky byly údajně dodatečně zpopelněny.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.