Příběh Larischovy vily

Hrabě Larisch chtěl postavit rodinné sídlo, které bude v časech parforsních honů hostit evropskou šlechtu. A to přesto, že společnost příliš nevyhledával. O to víc si v jejím středu libovala jeho žena Marie Larischová. Ta trávila většinu roku ve Vídni a nevynechala žádný ples, operu, či jinou možnost jak se nechat vidět. Její společenské styky se jí ale staly osudnými. Císařovnou Alžbětou byla po Mayerlingské aféře, ve které zahynul následník trůnu Rudolf se svou milenkou, označena za kuplířku a byl jí zakázán přístup ke dvoru.

Hraběnka Marie Larischová|foto: Šárka Kuchtová

Od Larischů kupuje Zámeček v roce 1897 rodina Henckelů von Donnersmarck. Ti tu žijí až do roku 1928 a vychovají zde pět dětí. Za jejich působení se Zámeček stal skutečným zámkem, s přepychovými interiéry a nádherným parkem, za který se zasloužil zahradník a pozdější správce vily Jan Plecitý. Hrabě Alfons Henckel organizoval hony a na Zámečku hostil jejich účastníky, hrál na burze i v kasinu. Finanční situace Henckelů ale nebyla příliš dobrá a po vzniku samostatného Československa se ještě zhoršila. Krásnou Larischovu vilu v roce 1928 prodávají Ludmile Erhartové, dceři kolínského velkoobchodníka s textilem.

Byl Zámeček úkrytem špióna?

Ludmila Bidlová (za svobodna Erhartová) na Zámečku nikdy nebydlela a v roce 1930 ho pronajala hraběti Leopoldu Fuggerovi von Babenhausen. Hrabě byl za první světové války úspěšný pilot, byl všestranně sportovně nadaný, hrál tenis a jezdil na koni. Udržoval přátelské styky s důstojníky československé armády a bližší styky s pardubickými slečnami.

14. října 1935 ale ze Zámečku náhle zmizí a jeho život se nadále ubírá v řadách wehrmachtu. Dodnes se spekuluje o tom, zda Fugger byl německý špion, či nikoliv. O dva roky později koupila Zámeček od Ludmily Bidlové obec Pardubice a umístila tam jezdecké jednotky Školy důstojníků v záloze. Za druhé světové války byl v Zámečku prapor Schutzpolizei, pro Larischovu vilu nejtemnější období. Za heydrichiády bylo v jejím parku popraveno 194 českých vlastenců, včetně obyvatel vypálených Ležáků.

Zámeček po válce

Po válce byla Larischova vila v rukou československé armády a od roku 1956 národního podniku Tesla. Ten zde měl kanceláře pro administrativu. V roce 1989 přešel Zámeček spolu s výrobním podnikem pod tchajwanskou firmu FOXCONN. Ta chtěla vilu prodat bez ohledu na její historickou hodnotu.

Na záchranu Zámečku  vznikla společnost stejného názvu a ta v roce 2014 oslovila Československou obec legionářskou, aby se pokusila od Foxconnu budovu koupit. Tehdejší vedení Foxconnu podpořilo záměr vybudovat v Larischově vile muzeum heydrichiády a prodalo Zámeček za symbolickou jednu korunu. Rekonstrukce bude ovšem v řádech desítek milionů.