Vepřová panenka plněná špenátem a mozzarellou. Šťavnaté maso připravené s velkou láskou

Největší audioportál na českém internetu

Vepřová panenka plněná špenátem (ilustrační foto) | Foto: Naďa Čvančarová, Český rozhlas

7.1. Vaříme s Habadějem

Milujete vepřovou panenku? A víte například, že je vepřová panenka také velmi málo kalorická? Její další výhodou je nespočet možných variací na úpravu. My dnes pro vás máme jeden hodně zajímavý recept. Tak, dobrou chuť!

Bůček, kotlety, krkovice, žebírka, šunka, kolínko... pestrost vepřového masa je obrovská. Je z čeho si vybírat, protože každý kousek chutná úplně jinak!

Ingredience
  • 500 g vepřové panenky
  • 20 dkg slaniny nakrájené na tenké plátky
  • 200 g listového mraženého špenátu
  • sušená rajčata
  • mozzarella
  • sůl
  • pepř
  • česnek

Nejlahodnější a nejjemnější částí je ale panenka. Tento kousek masa fascinuje gurmány a můžete z něj vykouzlit stovky skvělých jídel.

Vepřová panenka se hodí k rychlým úpravám na pánvi nebo ke krátkému pečení. Také se jí říká panenská svíčková nebo vepřová svíčková. Jde o maso ze zadní čtvrtě jatečně opracované půlky skotu.

Název je odvozen od tvaru masa (svalu), připomínajícího svíci. Jedná se o vysoce kvalitní, šťavnaté zadní maso.

Postup:
Maso rozkrojíme a uděláme plát a lehce naklepeme. Osolíme a opepříme.
Mozzarelu a rajčata pokrájíme na kostičky, přidáme špenát a vše vidličkou promícháme.
Dochutíme solí, pepřem a česnekem. Plát masa si osolíme i opepříme a dáme náplň.
Maso zavineme a utáhneme podle potřeby nití. Na pánvi ji zprudka osmahneme. Formu na srnčí hřbet si vymažeme olejem a vysteleme slaninou. Vložíme orestovanou panenku a zakryjeme slaninou.
Pečeme asi 15 minut přikryté alobalem a 10 minut odkryté na 200°C.

Dobrou chuť!

autor: KAB

Mohlo by vás zajímat

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.