Unikátní expozice v Pardubicích a České Třebové
Zpět do počátku 16. století se dá vrátit při návštěvě pardubického zámku, kde expozice představuje nejstarší renesanci v Čechách. V České Třebové si pak přijdou na své milovníci dopravy.
Jaro láká na výlety do přírody, ale ještě může být docela sychravo, tak co to spojit s návštěvou muzea? Ta v Pardubickém kraji často nabízejí věci, které jinde jen tak neuvidíte, a stojí za to se u nich zastavit. Stačí se vydat třeba po hlavním železničním koridoru Praha – Morava a naplánovat si zastávku nejen v krajském městě Pardubicích, ale i v České Třebové.
Na pardubickém zámku čeká prohlídka, která zabere klidně několik hodin a přiblíží dobu, kdy se z pevnosti stávalo šlechtické sídlo. V České Třebové zase návštěvníci projdou expozice věnované čtyřem druhům dopravy a součástí může být i projížďka ve velorexu.
Vlakem, lodí, velorexem
Expozice věnovaná jedinečnému vozítku, které se původně jmenovalo Oskar – tedy zkráceně „kára na ose“,do České Třebové právem patří. Právě tam, v místní části Parník, totiž během druhé světové války vzniklo. Stojí za ním bratři František a Mojmír Stránští, kteří si přáli vlastní automobil, ale neměli na něj dostatek peněz. V roce 1943 proto vytvořili první prototyp tříkolky s jednoduchou kabinou a motorem z Jawy 250. Později vozy dostaly název Velorex, výroba se znárodnila a přešla pod Velodružstvo Hradec Králové. Vozítko, jehož poslední model sjel z výroby v roce 1971, budilo pozornost i úsměv a vysloužilo si přezdívky jako hadraplán nebo splašené trubky.
Městské muzeum v České Třebové ale představuje i další oblasti dopravy. Velký prostor věnuje železnici, která k městu jako významnému dopravnímu uzlu neodmyslitelně patří. Kromě modelového kolejiště a ukázek vlakových modelů je expozice postavená hlavně z pohledu cestujících a nechybí ani možnost „svézt se“ historickým vlakem.
Připomíná se tu ale i méně známé spojení města s lodní a leteckou dopravou. Muzeum přibližuje historii i plány ambiciózního vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, který měl propojit tři moře – Černé, Baltské a Severní. Letecká část pak patří umělci a vynálezci Františku Formánkovi, výjimečné renesanční osobnosti, někdy označovanéjako českotřebovský „Jára Cimrman“.
Rozkvět za Pernštejnů
Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách je jednou z několika unikátních expozic Východočeského muzea v Pardubicích. Nabízí procházku historickými sály pardubického zámku, která začíná ještě před velkou renesanční přestavbou v gotickém sále. Právě tam se návštěvníci seznámí s rodem Pernštejnů, který pardubické panství koupil v roce 1491 a pod jehož vlivem město výrazně rozkvetlo, až se o něm začalo říkat „skví se jako Pardubice“. Byli to právě Pernštejnové, kdo do města přivedli nejstarší renesanci v Čechách a pozvali sem věhlasné umělce, kteří postupně proměnili nejen zámek v reprezentativní sídlo, ale i celé město.
To všechno se promítá i do samotné expozice, která pokračuje prohlídkou unikátních rytířských renesančních sálů v jižním křídle. Jejich stěny zdobí vzácné malby, včetně figurálních výjevů, kterým dominuje postava Štěstěny – nejstarší dochovaný akt v našem prostředí.
Součástí prohlídky je také zámecká zbrojnice s ukázkami dobové výzbroje a výstroje, od chladných zbraní až po rané palné systémy, návštěvníci ale mohou projít zámkem podobně jako šlechta – po arkádách, valech a pak zase zpět. Celý areál tak názorně ukazuje, jak se měnil život šlechty a jak v Pardubicích vzniklo jedno z nejmodernějších sídel své doby.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.








