Špízy z vepřové panenky na pivu, to je koncert na talíři. Chutě se střídají jako rytmus v hudbě
Špíz a ražniči, tedy různé ingredience napíchnuté na jehle, mi připomínají notovou osnovu s pestrou škálou tónů. Když připravíme dobrý špíz, dostaneme skladbu chutí, vůní a různých barev. Chutě se střídají jako rytmus v hudbě, kdy se mění zvukové události s různou dobou trvání.
- vepřová panenka 500 g
- světlé pivo150 ml
- tvrdý sýr 70 g
- mletý černý pepř
- sůl
- bazalkové pesto
- máslo
Pochutnávat si na dobrém špízu je jako střídání klidných partií skladby s jejími extatickými vrcholy.
Ano, dobrý špíz je gastronomický vrchol. Když se nepovede, máme na talíři kakofonii. Špíz je koncert na talíři, tedy až na jeho název. Ten se k nám dostal z německy mluvících zemí. Slovo pochází z německého výrazu „der Spieß“, který také znamená „kopí“, „oštěp“ nebo „jehla“.
Postup:
Vepřovou panenku omyjeme, osušíme a podélně nařízneme, tak aby vznikl podélný plát. Maso osolíme, opepříme a naklepeme. Plát z jedné strany potřeme pestem a posypeme nastrouhaným sýrem. Pomocí potravinové fólie panenku svineme do dlouhého válečku a necháme asi 20 minut odležet v chladu.
Ze svinuté naplněné panenky nakrájíme asi 1,5 cm silné špalíčky, které napícháme na grilovací jehly. Takto připravené špízy vložíme do tukem vymazaného pekáčku a pečeme při 200 °C doměkka. Během pečení maso podléváme pivem a vypečenou šťávou.
Špízy z vepřové panenky na pivu podáváme s rýží nebo opečeným bramborem.
Dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
