Od Habsburků ke studiu komunismu. Historik Jiří Pernes konečně zkoumá, co ho baví

22. prosinec 2021

Spolek Moravská národní obec organizoval už šestým rokem anketu Osobnost Moravy. Na třetím místě skončil rodák ze Svitav. Výsledek ho překvapil, o samotné anketě toho sám moc nevěděl.

Vítězi letošního ročníku se stali dvacetinásobní mistři světa v kolové Jindřich a Jan Pospíšilovi. Druhý byl akademický malíř a restaurátor Radomír Surma. Pomyslné stupně vítězů doplnil právě uznávaný historik, vysokoškolský pedagog, spisovatel a publicista Jiří Pernes.

Muzejní začátky

Už od roku 1977 pracoval postupně v několika muzeích. „Přitahuje mě historie, dějepis jako takový. Nikdy jsem nebyl členem KSČ, a proto nepadalo v úvahu, že bych působil na vysoké škole anebo v akademii věd. Napřed jsem učil na základních a středních školách. Následně se uvolnilo místo v Moravském muzeu, kde nebylo předepsané členství ve straně a přijali mě. Tak začala moje kariéra v muzejnictví.“

Po změně poměrů mohl přejít do Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Současně působil jako pedagog na univerzitách. „Je to volnější. V muzeu člověk musí dělat některé věci, do kterých se mu nechce jako třeba péče o sbírky. V akademickém prostředí se zaměřuju vyloženě na problémy, které mě zajímají. Chodím studovat do archivů a píšu, což mě hodně uspokojuje. Je to takové završení mých snů.“

Před rokem 1989 se Pernes věnoval 19. a 20. století. „Odtamtud byl jenom krok k Habsburkům a vlivu na české země. Nešlo o tak politicky exponovanou záležitost a mohl jsem poměrně svobodně tvořit. Přesto jsem si vždycky říkal, že by mě zajímalo, jak se vyvíjel komunistický režim, jaká byla tajemství jeho politiky, co se spojovalo s procesy. Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít příležitost to opravdu studovat. Dnes už pracuji na dějinách Komunistické strany Československa a komunistického režimu v Československu. Posunulo se mi tak odborné zaměření.“

Kontroverze v ÚSTRu

Jiří Pernes velmi krátce šéfoval Ústavu pro studium totalitních režimů. „Nelitoval jsem toho. Měl jsem velké plány, co s ústavem udělat. Je dobře, že jsem tam byl, protože se povedlo přerušit to, co bylo před rokem 2010. Bylo mi líto, jak jsem byl bezmocný proti vlně osočování a obviňování. Nakonec na to rád vzpomínám. Mám tam dodnes spoustu přátel a spolupracovníků.“

Historik se narodil ve Svitavách, ale velkou část dětství prožil v obci Česká a Moravská Dlouhá, dnešní součásti Březové nad Svitavou. „Pak jsem tam ještě jezdil na prázdniny za babičkou a dědou. Mým krajem jinak je jih Moravy. Žiju v jedné dědině u Brna.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.