Od zubra k potápníkovi. Znáte reliéfy a domovní znamení Pernštýnského náměstí?

25. říjen 2024

Projděte si spolu s námi Pernštýnské náměstí v Pardubicích a zastavte se u fasád ikonických domů. Najdete na nich bohy, světce, zvířata i biblické příběhy. 

Domy kdysi získávaly své jméno zejména podle majitelů, kteří je vlastnili po několik generací. „V éře raného novověku se ale na fasádách objevují prvky, které označujeme jako domovní znamení. Ty se od 18. století se staly běžnou záležitostí,“ vysvětluje historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Ivanega. „Z tohoto období pocházejí i reliéfy, které jsou spojené s osobností barokního štukatéra a sochaře Jakuba Teplého, na Pernštýnském náměstí najdeme z pohledu výzdoby ale i starší památky.“

Zubrovi je přes 500 let

Trojici zvířecích symbolů si můžete prohlédnout na objektech Krajské knihovny v Pardubicích. Rohový dům čp. 77, zvaný Oesterreicherův, zakoupil v roce 1848 Marek Oesterreicher, první židovský měšťan na Starém Městě. Samozřejmě, že dům s pozdně gotickým jádrem má velmi bohatou historii. V roce 1541 v tomto domě žil majitel Medlešic Diviš Bošínský, jeho syn o pár let později postoupil dům soukeníkovi z Bydžova Janu Kyčkovi. Na přelomu 17. a 18. století zde žil primátor Pardubic Jan Daniel Frodle z Tatenic. Ikonický zubr, motiv pernštejnské rodové pověsti, se na fasádě domu objevil už v roce 1511.

Reliéf rodové pověsti Pernštejnů na Pernštýnském náměstí

Sousední dům čp. 78, zvaný Klepsatlovský, má goticko-renesanční fasádu se štítovou atikou. Znamením domu je reliéf bájného ptáka, který má podobu pštrosa. Tak dům „U pštrosa“ získal i svůj název, i když v průběhu let jsou zaznamenány také zmínky o pávovi nebo labuti. Reliéf ptáka byl odstraněn při rekonstrukci domu mezi roky 1956-60 a na dům se vrátil letos, při opravách fasád historických domů vedle Zelené brány, sídla Krajské knihovny. Rekonstrukcí prošel také dům čp. 79, na jehož fasádě teď září zlatý beránek.

Velryba a Jonáš

Zcela nepřehlédnutelný je dům čp. 50 na východní straně Pernštýnského náměstí, „U Jonáše“, dříve také „U velryby“.  Téměř celou plochu fasády čtyřpodlažního objektu totiž pokrývá bohatá štuková výzdoba, výjimečná provedením i motivy. Hlavním tématem výzdoby domu je příběh starozákonního proroka Jonáše, který nechtěl uposlechnout jeden z božích příkazů. Proto se vydal na moře, ovšem Bůh na něj seslal bouři. Námořníci usoudili, že je to právě kvůli Jonášovi, a tak ho svrhli do moře. Jonáš se dostal na tři dny do břicha velryby.

Dům U Jonáše v Pardubicích: reliéf s motivem proroka Jonáše v rozevřených čelistech velryby

Autorem reliéfní výzdoby, která pochází z roku 1797, je pardubický sochař a řezbář Jakub Teplý. Kromě Jonáše a motivů z vodní říše, jako například mořské panny nebo mořského koně, fasádu doplnil ještě Božím okem a dvěma postavami světců. Na fasádě najdete i dvojice amoretů, portál domu původně ještě zdobily dvě plastiky karyatid. Objednavatelem této výzdoby byl Karel Gaschl, který dům získal v roce 1797. A protože to byl kominický mistr, není divu, že se na fasádě domu objevil sv. Florián, patron kominíků.

Prvním doloženým majitelem Domu U Jonáše byl Jan Tranda, který ho vlastnil ještě před rokem 1507. Tehdy Pardubice lehly popelem. Pernštejnové se ale o město vzorně postarali, a tak po požáru vznikla koncipovaná zástavba patrových domů. Další patro honosnému měšťanskému domu přibylo po velkém požáru Pardubic v roce 1538. V Domě U Jonáše, ve kterém má své expozice Gočárova galerie, se dodnes zachovaly části interiérů z pozdně gotického období. K nim patří dvoulodní vstupní síň v přízemí domu, tzv. mázhaus s unikátní sklípkovou klenbou.

Aeskulap a vodní živočichové

Symboly domu čp. 51 (Matějovský dům) souvisí s někdejším provozem staré lékárny. Dům je pod ochranou samotného Aeskulapa, boha lékařství. Objekt má pozdně gotické jádro, velký mázhaus a klasicistní průčelí. V letech 1753-1763 tu byla kasárna, v druhé polovině 19. století zájezdní hostinec a do dvora zajížděly koňské povozy.

V roce 1806 se stal majitelem domu apatykář Josef Menšík, od roku 1914 jej vlastnil lékárník Adolf Prouza. V této době se na fasádě objevily reliéfy podle návrhu Miloslava Bašeho, zetě známého architekta Božy Dvořáka. Baše vytvořil kromě Aeskulapa ve štítu také symboly vodních živočichů, jako například hadovité ryby, velryby, vodního hmyzu nebo jelena. Lékárna byla znárodněna v roce 1950 a fungovala až do konce sedmdesátých let 20. století.

Drak a svatý Jiří

Dům čp. 64 „U sv. Jiří“ na Pernštýnské náměstí zdobí reliéf sv. Jiří, který bojuje s drakem. Dalším motivem je hrozen, který souvisel s účelem domu. V roce 1909 ho totiž koupili bratři Roko a Petr Bradanovičovi a zřídili v něm oblíbenou kavárnu. V témže roce vzniklo nové průčelí domu podle návrhu Božy Dvořáka, s hroznem a s reliéfem sv. Jiří zabíjejícího draka. V horní části fasády se na přesekávaných prutech objevují ptáčci.

Svatý Václav

V sousedství pardubické radnice má výstavní prostory Mázhaus. Dům čp. 3 „U Svatého Václava“, jinak také Šišatkovský dům, má gotické jádro, renesančně přestavěný byl po roce 1538. Za doby své dlouhé existence vlastnil dům řada majitelů. V letech 1525-1577 byl v držení rodiny Šišatkových, mezi roky 1578-1614 v něm bydlel Jan Budějovský, radní písař a pozdější primátor Pardubic. Dům čp. 3 sloužil také jako šatlava. V průčelí domu U sv. Václava můžete obdivovat gotické niky, barokní štít z 2. pol. 18. století a právě štukový reliéf sv. Václava od Jakuba Teplého z roku 1799, který propůjčil domu jméno.

Spustit audio

Související