Odstřel na dohled. Prohlédněte si zblízka největší lom

Prachovice se nacházejí necelých 10 km od Heřmanova Městce. Nejstarší písemné záznamy o historii obce souvisí právě s těžbou kamene, který se užíval pro stavbu středověkého hradu Lichnice. Prachovice byly kdysi malou osadou skalníků, v tamních lomech lámali kámen. Byly to hlavně vápence z období prvohor, které se potom intenzivně začaly těžit na konci 19. století.

Vápenec se používal jako zdroj vápna, jak pro stavební, tak i cukrovarnické a chemické účely. Postupně se začaly v prachovickém lomu využívat také další druhy hornin a vznikla tu velká cementárna. Povrchový lom se stále rozšiřuje. Přesněji řečeno, prohlubuje. Dobývací prostor má rozlohu 111 hektarů, zásoby materiálu jsou v něm ještě na desítky let.

V lomu se našla také řada zkamenělin|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Naučná stezka okolo prachovického lomu je součástí Národního geoparku Železné hory. Byla otevřena už v květnu 2013, ale geopark tuto 3,5 km dlouhou pěší trasu loni ještě vylepšil, například o nový mobiliář. Stezka začíná před vjezdem do prachovického lomu u turistického rozcestníku a kopíruje červenou turistickou značku okolo  prachovického lomu do Vápenného Podolu, kde trasa končí  u vápenné pece z roku 1873.

„V budoucnu chceme stezku ještě víc rozšířit, měla by se z ní stát okružní trasa,“ vysvětluje Jan Doucek z Národního geoparku Železné hory. „Ze zkušenosti víme, že lidi pohled do lomu baví, proto je tahle stezka s vyhlídkami tak výjimečná. Návštěvníci mohou sledovat ruch v lomu a díky infopanelům se dozvědět jak o práci lomařů, tak také zajímavosti z oblasti geologie a prehistorie,“ dodává geolog.

Kypa, clona, trhavina

Pokud budete mít štěstí, je možné vidět i odstřel kamene pomocí trhaviny. „Loni jsme si řekli, že podtrhneme industriální charakter této stezky, její propojení s lomem a cementárnou. A zvýrazníme hlavní produkt, tedy cement a beton. Takže nové lavičky, které z dálky vypadají, jako by byly z mramoru, jsme udělali z betonu. Opatřili jsme se navíc nápisy, které vysvětlují odborné výrazy, užívané v lomu. Například dempr, což je nakladač nebo kypa, tedy výsypka.

Vápencový lom Prachovice|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Na naučné stezce jsou dvě vyhlídky na lom a několik zastavení s naučnými tabulemi o historii a současnosti lomu. Dozvíte se na nich celou řadu zajímavostí o zkamenělinách, prehistorickém životě nebo  nalezených minerálech. V lomu jich bylo nalezeno a popsáno více než 20 druhů.

Dočtete se také zajímavosti o zdejším jeskynním systému. V deponii lomu, někdejší výsypce, se totiž nachází dvě největší jeskyně Pardubického kraje, Páterova a Podolská. Součástí jeskynních prostor jsou rozměrné chodby, dómy i krápníky. Ty jsou ale nepřístupné. Jednak se nacházejí na území lomu, dalším důvodem je i to, že v jeskyních přezimuje velké množství netopýrů, především vrápenec malý.

Naučná stezka okolo prachovického lomu je součástí Národního geoparku Železné hory|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

K těžbě surovin se v lomu využívají hlavně dvě ložiska. K výrobě vápna slouží vysokoprocentní vápenec, nejbělejší kámen. V lomu se těží ale i další materiály, které mají šedou, černou a načervenalou barvu. Grafitické břidlice slouží hlavně k výrobě cementu. Kámen se v prachovickém lomu odstřeluje v průměru jednou za týden. Lom má několik etáží, už jen minimálně se zvětšuje do šířky, těží se směrem dolů.