V Chrtníkách žili žraloci. Nechali nám o tom jasnou zprávu
V chrtnickém lomu paleontologové a geologové stále objevují poklady. Zkameněliny živočichů a rostlin, starých přes 90 milionů let. Některé z nich nemají v Česku obdoby.
Lom Chrtníky se nachází v severní části Národního geoparku Železné hory, 7 km jižně od Přelouče. Těží se tam diabas, kámen šedozelené barvy, který se vytvořil při vulkanických procesech už v prvohorách. Diabas využívají hlavně stavaři a cestáři, kámen se nejčastěji drtí na štěrk.
Ve tvrdém diabasu se ale zkameněliny nevyskytují. Paleontology daleko víc zajímají vrstvy, které se diabas postupně „nalepily“. A vyprávějí příběh o tom, že v období druhohor, ve vodách křídového moře, bylo opravdu pěkně živo!
Nejpestřejší naleziště v našem kraji
V nejvyšší části lomu těžba odhalila systém kapes a koryt, do kterých kdysi, pod hladinou moře, padaly tvrdé kamenné valouny do velikosti dvou metrů. A právě mezi nimi se postupně usazovala vápencovitá hmota, hlavně schránky mořských živočichů a zbytky rostlin. V odborné terminologii se jedná o tzv. kalové vápence.
Tyto měkké vápencovité vrstvy mají, na rozdíl od diabasu, světlou barvu. A tak odborníci, ale i amatérští nadšenci hned poznají, kde zkameněliny hledat. Právě ve světlém vápenci jsou zachované zbytky a otisky živočichů, kteří žili v mělkém, příbojovém moři.
Geologové a paleontologové v lomu Chrtníky a na jeho okraji objevili schránky ústřic, ramenonožců, ostny ježovek, hvězdice, zbytky korálů a červů. Ale také zuby žraloků. Jejich průměrná délka se pohybuje okolo 2 cm. Lokalita Chrtníky je zatím druhově nejpestřejším nalezištěm zkamenělin v Pardubickém kraji.
Houbové útesy
Mezi nejčastější nálezy ovšem patří mořské houby. Jsou to zkamenělé živočišné houby, které jsou zachované v tak velkém množství, že odborníci dokonce mluví o tzv. houbových útesech. Jsou předmětem intenzivního studia paleontologů, protože právě v Chrtníkách se vyskytují, na rozdíl od jiných druhohorních lokalit v Česku, skutečně masivně.
Přímo v centru obce Chrtníky, v parčíku u kamenných menhirů, si můžete přečíst zajímavosti o zkamenělinách a raritách z chrtnického lomu. Informačhí tabule připravili odborníci z Národního geoparku Železné hory. Lom se nachází asi 500 m jihozápadně od infopanelů, jeho návštěva je ale možná pouze po dohodě s provozovatelem.
Související
-
Dotkněte se prvohor. Jsou blíž, než si myslíte
V Železných horách se těží a zpracovává národní kámen. Tak někteří geologové říkají žule. Víte, jak stará může být dlažební kostka před vaším domem?
-
Jak procestovat stovky milionů let? V Geoparku Železné hory to stihnete za pár dní
Železné hory jsou velká geologická učebnice. A národní geopark ji otevírá všem. Zdaleka ale nejde jen o vrstvy hornin. Geoturistický výlet vám přinese víc, než jste čekali…
-
Z lomu v Prachovicích bude možná jezero
Do té doby ale vyroste několik generací. V jednom z největších kamenolonomů v Česku jsou totiž zásoby na dalších 150 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.