Opět za volantem
Irena Pavlíková strávila za volantem trolejbusu téměř čtyřicet let. Byla jednou z prvních profesionálních řidiček v Pardubicích. Teď se na šoférské místo vrátila, i když jen na chvíli.
S Irenou Pavlíkovou, které je dnes osmdesát jedna let, jsme natáčeli přímo ve vozovně Dopravního podniku v Pardubicích. Bylo pro ni docela překvapení, když v opravárenské trolejbusové hale objevila historický trolejbus Škoda 8 Tr. V šedesátých letech totiž po Pardubicích právě s tímto typem vozu jezdila, a tak se jí dobře vzpomínalo.
Irena Pavlíková nejdříve pracovala v pardubické Tesle, poté se stala řidičkou autobusu a v roce 1960 získala osvědčení k řízení trolejbusu. „Je pravda, že jsem žena s velmi drobnou postavou, ale s tím já jsem jako řidička problém neměla, to měli ti ostatní,“ směje se Irena Pavlíková. „Tenkrát se to moc nenosilo, aby řidičky byly ženy. Proto se mi také třeba stalo, že při střídání, když jsme si trolejbus předávali s nějakým statným kolegou, dokonce některý z cestujících také vystoupil a odmítl jet právě se mnou.“
Irena Pavlíková při natáčení vzpomínala nejen za volantem. S bravurou totiž nahodila i „klacky“, tedy sběrače. „To se přece nezapomíná, princip je furt stejný, člověk na to musí mít oko,“ dodává s úsměvem paní Irena. „Nahazování mi šlo dobře, to horší byly opravy přeražených spojek. Je pravda, že trolejbusy jsme nijak zásadně nemuseli opravovat, přijela četa, kterou poslal dispečer, ale právě dřevěné spojky, ty jsme si jako řidiči museli vyměňovat sami. Ten problém nastal, když sběrač vypadl z drátů, tak se dřevěná spojka přerazila. A bylo nutné jí vyndat, dát novou a pokračovat v jízdě. Jedna část spojky šla uvolnit dobře, ale ta druhá část, tu bylo nutné vytlouct, takže to jsme se do toho museli opřít kladivem a majzlíkem,“ vzpomíná někdejší řidička pardubického dopravního podniku Irena Pavlíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka