Pardubická chemická průmyslovka vyrobila 100 tisíc litrů dezinfekce

„My už máme za sebou první část rozvolnění. Od 11. května jsme měli konzultace pro závěrečné ročníky. A v tuhle chvíli už druhý den probíhají praktické maturitní zkoušky. A připravujeme alespoň částečných návrat nižších ročníků, protože prázdná škole je smutná škola,“ říká ředitel.

Pozastavení výuky mělo své zápory, ale také pozitiva: „Většina škol v březnu měla probráno. Pro nás to bylo hlavně o tom, že jsme přišli o čas na opakování, maturanti neměli přístup do laboratoří. Na druhou stranu to české školství neskutečně posunulo. To jak jsme předtím nenápadně nakukovali do elektronické výuky, tak v tuhle chvíli nám nezbylo nic jiného. A ta šoková terapie nás posunula dál. Teď se jen ukáže, jestli některé ty věci dokážeme využít i v běžném provozu.“

Co se děje ve škole

„Tento týden probíhají praktické maturitní zkoušky. V pondělí a v úterý bude státní část maturit, ve středu žáky z chemických oborů čeká i písemná část. Potom doděláme praktické. A poslední tři týdny v červnu budou ústní maturity. A když všechno dobře dopadne, tak budeme končit druhého července,“ nastiňuje plán letošních maturit Jan Ptáček.

Laborantka Věra Krauzová z pardubické SPŠCH vyrábí dezinfekci|foto: Josef Vostárek,ČTK

Nemožnost navštěvovat školu přinesla pozitiva i těm, kterým se při studiu příliš nedařilo: „Zohlednění proběhlo v rámci ministerských vyhlášek, kdy žáci závěrečných ročníků nepropadali. A v případě, že by měli být hodnoceni známkou neklasifikován, tak v tuhle chvíli se jim udělovalo něco, co česká historie nezná. A sice, že prospěli,“ říká ředitel a zároveň projevuje jisté obavy: „Máme strach z jedné věci. Ti co makali ve škole, tak makali doma a budou připraveni excelentně. Otázkou je, jestli ti, kteří toho ve škole nechtěli moc dělat, jestli udělali něco doma. A možná, že v tomto směru se ty nůžky mezi znalostmi studentů trochu rozevřou.“

Dezinfekce z „chemičárny“

Pardubická chemická průmyslovka zareagovala jako jedna z prvních na nenadálou situaci a začala velmi rychle vyrábět tisíce litrů nedostatkové dezinfekce. „S nápadem jsme přišli sami. Začalo vyjednávání s celníky a podobně. Na to, jak občas nám v republice všechno trvá, tak povolení vyrábět bylo během jednoho dne vyřízené,“ říká Jan Ptáček.

Jiné podniky ale podobné štěstí neměly. „Bylo to o tom, že musíte splnit základní podmínky a hlavně na to musíte využívat líh, který je na to určený. Máme několik druhů lihu. Ač je to pořád ten samý etanol, tak je pro potravinářské účely, pro dezinfekční účely a podobě. My jsme používali líh určený jako složku do biopaliv,“ vysvětluje Ptáček.

Škola vyprodukovala celkem téměř 100 tisíc litrů dezinfekce: „Putovala po celé republice, přednostně v našem kraji. V začátku jsme se snažili obsáhnout složky IZS, nemocnice, postupně sociální služby až potom malé podniky, bytová družstva, společenství vlastníků a také školy.“