Pavla Tomicová a Ondřej Malý: Nejdřív jsme byli jako bratr a sestra

Kdy jste se viděli poprvé a kdo koho pozval na rande?

Ondřej: „Samozřejmě, když jsme se potkali, tak jsme přemýšleli o tom, jestli jsme se mohli potkat jako děti třeba na Černé louce v Ostravě nebo někde na autíčkách, na tříkolkách. Co si vzpomínám, tak Pavluša prvně viděla mě v Divadle Na zábradlí, když jsem hrál Francka v Maryše.“

Pavla: „To je pravda, my jsme se tam byli podívat s Vláďou Morávkem, se kterým jsme měli dělat naše první společné představení. Jeli jsme se podívat na kluka, který mi bude dělat partnera ve hře Její pastorkyňa. Musím říct, že mě Ondra zaujal a byla jsem zamilovaná dřív než on.“

Takže místo kluka, který bude hrát partnera, přišel člověk, který nemusí nic hrát a je partnerem.

Pavla: „Ono to ještě chvilku trvalo, než jsme se seznámili.“

Ondřej: „Zkoušet jsme začali až rok potom.“

Pavla: „Ještě bylo nějaké období, říkali nám, že jsme jako bratr a sestra, že jsme velcí přátelé. Ondrášek mi ještě pomáhal s nějakou mojí minulostí, byl to velký kamarád, než se to přesunulo do partnerského vztahu. To bylo hrozně hezké.“

My jsme spolu hráli, on Vávru a já Maryšu. Já ho otrávila a pak jsme se vzali.

Ondřej: „Možná, že jsem Tě viděl dřív, protože já jsem viděl na festivalu v Ostravě Divadlo Drak, představení Prodaná nevěsta a to se mi strašně líbilo. Kde by mě to tehdy napadlo.“

Pavla: „My jsme spolu hráli, on Vávru a já Maryšu. Já ho otrávila a pak jsme se vzali.“

Letošní rok byl pro každého z nás úplně jiný, než roky předtím. To, co se odehrávalo od března, se nedalo čekat. Jaká byla reakce, když se pro vás herce všechno zastavilo?

Pavla: „Já musím říct, že jsem si na začátku říkala, že za ten Covid-19 můžu já. Protože já jsem toho vloni měla hrozně moc a byla jsem totálně vyčerpaná. Denně jsem točila, hrála divadlo, skoro nespala a volala jsem zoufale do vesmíru, že se chci zastavit a mít volno. Ale stáhnout s sebou celý svět jsem opravdu nechtěla. Musím říct, že je to možná až rouhání, ale pro mě to zastavení bylo důležité.“

Ondřej: „Jaro bylo krásné a mohl jsem jezdit na kole. Teď už to samozřejmě tak hezké není a přece jen na jaře bylo světlo na konci tunelu, ale teď to vypadá ještě na trošku delší dobu.“

Pavla Tomicová a Ondřej Malý byli hosty Záletů|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Ondřeji, ve vašem životopise se pořád opakuje, že jste dělal vlekaře na Pradědu. Co to bylo za dobu?

Ondřej: „Vzpomínám na to strašně rád, my jsme měli pod Pradědem chalupu a já tam rád jezdil na lyže a vždycky jsem si říkal, jaké by to bylo na horách pracovat. Tehdy jsem nějak ze dne na den dával výpověď v Divadle Na zábradlí a začínala zima. Shodou okolností mi tehdy pomohl kamarád a tak jsem se stal vlekařem na Pradědu.“

Je mi líto, že nedokážeme prostřednictvím rozhlasových vln zprostředkovat atmosféru, která ve studiu je. Mám pocit, že je mezi vámi naprostá harmonie, soulad a respekt. Ondřeji, kdy jste byl na Pavlu opravdu hrdý?

Ondřej: „Když se narodila Anežka. Ale to asi každý chlap, který k porodu jde, tak je potom hrdý. Ty sis Pavlušo myslela, že budu mluvit o Stardance, viď? To jsem byl taky hrdý, ale to je pomíjivé.“

Pavla: „Když se nám narodila Anežka, tak jsem strašně cítila to, že jsem pro něj úžasná matka. To člověka hrozně naplňuje.“

Ondřej: „Stardance dobrý, ale Anežka je víc.“

Kdy jste byla vy na Ondřeje hrdá?

Pavla: „Já jsem na něj hrdá dost často, to musím říct. Nemůžu říct jen jeden jediný. Asi když se kousnul a něco najednou udělal. Pro mě jsou taky důležité děti a já jsem si konečně na druhý pokus vybrala opravdu tátu.“

V roce 2021 by měl mít premiéru film, který se jmenuje Deníček moderního fotra. Je to spolupráce z mého pohledu s jinou generací, s třiatřicetiletým režisérem, který by mohl být náš syn. Dominika hraje Jiří Mádl, Natašu Tereza Ramba. Vy hrajete jeho rodiče. Je to radost ze spolupráce?

Ondřej: „Pro mě ještě víc je to, když člověk točí studentské věci a to je teprve zážitek, to bylo hrozně hezký.“

Pavla: „Spolupráce s mladými je bezvadná, ale nikdy jsem to nerozlišovala. Já vždycky říkám, ať mi neříkají co budu hrát, ale s kým. Samozřejmě, mladí jsou víc kreativnější, nejsou ještě vyčerpaní, nevykrádají sami sebe. Tohle byl tým, který byl úplně bezvadný.“

Takže jste se připravili na roli babičky a dědečka?

Pavla: „To já jsem připravená už dlouho, ale ty děti to nějak nechápou.“

Celý náš život tvoří drobné radosti a z nich se potom stávají věci, o kterých s odstupem může říci, že byly důležité nebo velké. Napadá vás drobná radost, kterou si chcete v roce 2021 dopřát, abyste potom mohli říct, že to byl dobrý rok?

Pavla: „Mám přání, že já miluju vodu a moře, tak bych si přála, aby se to uvolnilo a abych se k tomu moři dalo létat. Já jsem v mládí hodně sportovala, dokonce mi to šlo. Ale strašně jsem zlenivěla, zpohodlněla. Nechci, aby mě Ondrášek příští rok chytal za slovo, není to předsevzetí, ale přála bych si, abych se začala víc hýbat.“

Potkali jste se někdy s hercem Filipem Blažkem?

Pavla: „Já ano. Nehrajeme spolu často, ale setkáváme se v seriálu Slunečná.“

Byl tu se mnou minulý týden a tady je jeho otázka pro vás. „Chtěl bych se zeptat, na jaké motorce jezdí a proč. Nebo jakou motorku mají rádi.“

Pavla: „Já s tím nemám moc zkušeností, ale nejhezčí motorku měli moji rodiče, kteří měli starou Jawu 850, tatínek mě na ní občas povozil a to byl zážitek.“

Ondřej: „Já asi žádnou, já z toho mám strach. Strašně by se mi to asi líbilo a rychlosti bych podlehl. Co se mi líbí, to jsou skútry a stará Vespa je klasika. Takže asi Vespa.“