Péče o přestárlé kolabuje. Nejsou místa ani pečovatelé

17. květen 2017

Populace stárne, bezmocných lidí přibývá. Jak důstojně zvládnout péči o staré lidi, kterým docházejí síly? Odpověď není jednoduchá. Domovy pro seniory i „LDNky“ jsou přeplněné a rodiny se dostávají do bezvýchodné situace.

Pomoct s každodenní péčí může Oblastní charita Pardubice. Sociální pracovnice i zdravotní sestry z Oblastní charity docházejí za svými klienty domů. „Den začínáme ranní hygienou, kdy lidem pomůžeme s mytím, vyčištěním zubní protézy, vyměníme pleny, pomůžeme s oblékáním. Ke klientům většinou docházíme několikrát denně.

Součástí péče je samozřejmě donáška obědů, pomoc se servírováním, případně krmení,“ vypočítává možnosti péče sociální pracovnice Oblastní charity Pardubice Markéta Ratkošová.

V tomto případě je naprosto nezbytná spolupráce a velká pomoc rodiny. Velký pozor je třeba dát na pravidelné užívání léků. „Velmi často se setkáváme s tím, že starý člověk si už neví rady s tím, kdy má co brát a léky si bere opakovaně nebo vůbec. Potom končí v nemocnici,“ varuje vrchní zdravotní sestra Oblastní charity Pardubice Zuzana Cepková.

Pečovatelé nejsou, jejich práce není dostatečně zaplacená

O pět procent se měly zvedat platy sociálním pracovníkům a pracovníkům v přímé péči. Je to mizivé ohodnocení. Přitom pracovníci sociálních služeb v domovech pro seniory a v dalších zařízeních pracují většinou dvanáct hodin denně. Jejich práce je náročná jak fyzicky, tak na psychiku.

Klienty přebalují, ukládají do postele, krmí, každý, kdo si to někdy zkusil, tak ví, jak fyzicky je to náročná práce. Navíc by se to všechno mělo dělat s citem, pochopením a úsměvem. Na to nemá každý. Proto je u nás zoufalý nedostatek sociálních pracovníků. O tuto práci není zájem samozřejmě i kvůli velmi špatnému finančnímu ohodnocení.

„Práce pečovatelů je nesmírně náročná, stává se, že velmi často tzv. vyhoří. Aby se to nestalo, vytvořili jsme v LDN Rybitví dvě místnosti pro pečovatele, kde mohou odpočívat. U nás slouží většinou dvanáctihodinové směny. Mohou si tam zajít v době, kdy si potřebují trochu odpočinout a načerpat nové síly,“ doplňuje ředitelka LDN Rybitví Jana Tomšů.

Jsou většinou dvě cesty, jak se člověk dostane do léčebny dlouhodobě nemocných.
  • Buďto je to kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu. Staří lidé neberou léky tak, jak mají, domácí péče k nim nedochází a rodina o ně také příliš nepečuje. Takoví lidé se většinou přes praktického lékaře dostanou do LDN.

  • Druhá cesta vede do LDN z nemocnice na doléčení. Do nemocnice se starý člověk dostane většinou po pádu, který utrpí, něco si pohmoždí nebo zlomí. Po operaci by se měl následně doléčit na LDN.

Kam z léčebny dlouhodobě nemocných?

Stává se, že i když je člověk po doléčení v LDN relativně zdravý, nedokáže se o sebe sám postarat. „Je velká dlouhověkost, devadesátiletí pacienti mají sedmdesátileté příbuzné, kteří už se také nemohou starat. Nebo jsou případní pečující ještě zaměstnaní a nechtějí přijít o práci,“ popisuje současnou velmi složitou situaci Jana Tomšů. Rodina se dostává do situace, kdy by měla pečovat o ležícího pacienta a nezvládá to. Co dál?

LDN Rybitví je zdravotnickým zařízením, ale má i oddělení sociální péče. To je takový domov důchodců uvnitř zdravotnického zařízení. Ovšem takový klient musí napřed projít zdravotním lůžkem. Tato služba je v kraji výjimečná. Podobné služby nabízí ještě v Žamberku.

Aktuální situace v LDN

Léčebny dlouhodobě nemocných jsou takovým strašákem pro lidi. Jaká je skutečná realita? „Před nedávnem jsme měli setkání ředitelů následné péče, kam LDN spadá. Mluvili jsme o nutnosti toho, aby v těchto zařízeních pracovali hodnotní lidé, kteří mají k nemocným vztah. Empatie, pokora k životu a individuální přístup tam musí být. A v Rybitví nám to funguje. To, že tam jsou šestilůžkové pokoje, je pravda. Nejsou peníze na to změnit je na dvoulůžkové. Od Pardubického kraje máme ale přislíbeno, že dojde k vybudování nové administrativní budovy a pak se uvolní místo pro nové čtyřlůžkové pokoje. Uvidíme, jak na to kraj bude slyšet,“ říká Jana Tomšů.

Pozor na neregistrované soukromé domovy

V současné době vznikají soukromé domovy pro seniory. Je to jedna z možností, jak ze současné krize ven. Ale je velmi důležité, aby i soukromé služby byly registrované. Jaký je rozdíl mezi registrovanou a neregistrovanou službou?

„Je mezi tím obrovský rozdíl. Registrovaná služba musí splňovat zákony a vyhlášky dané pro sociální služby. Jsme pod kontrolou různých úřadů. Proto je velmi důležité si vždy ověřit, jak to v daném zařízení vypadá, zeptat se, jaké podmínky tam bude jejich příbuzný mít a hlavně zeptat se na registraci,“ radí ředitelka LDN Rybitví Jana Tomšů a dodává: „Některé soukromé firmy na současné zoufalé situaci rodin parazitují a jejich kontrola je přitom mizivá.“

autor: jsl
Spustit audio