Pevnost Josefov zůstala nedobyta. Nikdy se o ni totiž nebojovalo

Vnější opevnění s vnitřním Bastionem. Na něm byla umístěna dělostřelecká baterie

Nad soutokem řek Labe a Metuje u Jaroměře se již více jak dva staletí rozkládá mohutná barokní pevnost Josefov. Přestože dnes pevnostní městečko žije ryze civilním životem, vojenský ráz nezapře.

Na centrální náměstí navazují ulice, vždy na sebe kolmé. Najdete v nich velitelství, nemocnici, stavební úřad, sklady, kasárna – vždyť pevnost měla pojmout za běžného stavu téměř osm tisíc a v dobách válečných až dvanáct tisíc vojáků. Veškerou péči jim měla poskytnout na dobu pěti měsíců.

Vše musí být ze zlata

Josefovská pevnost o rozloze více jak 260 ha vznikala na místě někdejší osady Ples v letech 1780 – 1787, tedy za vlády císaře Josefa II. Ostatně po něm je také pojmenována. Každoročně se na výstavbu použilo 40 milionů cihel a přes 10 milionů zlatých císařská pokladna zaplatila. Když ji panovník uváděl do provozu, neodpustil si prý štiplavou poznámku, že vše musí být v Josefově patrně ze zlata, když to stálo tolik peněz. Pevnost, považovaná ve své době za nedobytnou, měla chránit zemskou hranici proti pruským vojskům. Dějiny tomu nakonec chtěly jinak. Josefovská pevnost nebyla nikdy dobývána a nakonec sloužila pouze jako „spižírna“ pro polní vojsko.

Klec pro neposlušné vojáky

V Josefově dnes žijí asi tři tisícovky obyvatel a městečko je součástí nedaleké Jaroměře. Sídlila zde c. a k. armáda, pak armáda československá a po roce 1968 i sovětská. Po ní zůstala malá památka v kasematních místnostech uvnitř Bastionu 1, kde měli své zázemí někdejší dělostřelci. Jedná se klec s pletivem, do které sovětští důstojníci za trest zavírali vojáky.

Dobrý sluch? Ten měli minéři

Pevnostní město Josef se řadí k nejlepším dílům pevnostního stavitelství 18. století a ukrývá jeden z nejrozsáhlejších podzemních komplexů v Evropě. Je unikátní a technicky vynikající. Podzemní chodby původně dosahovaly dálky 45 km. Vně pevnost pak vedly minérské chodbičky. Minéři v nich kladli mini, kterými narušovali terén před pevností. Sluchem pak zjišťovali, co se nad nimi děje. Museli poznat, zda nad nimi pochoduje pěchota či se prohání kavalérie. Technickou památkou dodnes funkční je například kanalizační soustava.

Po mostě přes hradební příkop vedla původn silnice

Duch pověšeného políra

I pevnost Josefov má svého ducha. Při stavbě pevnosti byly totiž nalezeny nákresy připomínající stavení plány u tesařského políra Ignáce Pábila z Pardubic. Vojenský soud ho jako špiona odsoudil k oběšení. Když Pábilovu mrtvolu po třech měsících sňal místní ras, údajně ho zahrabal v jedné z minérských chodbiček. A tak Pábilův duch bloudí podzemím dodnes. Má vypouklé oči, modrý jazyk, návštěvníky chytá za nohu nebo jim za krk dýchá mrtvolným studeným dechem.

Jaroměř – kolébka kouzelníků

Po návštěvě pevnosti Josefov stojí za to navštívit také nedalekou Jaroměř. Kromě městského či železničního muzea tam láká zájemce také Muzeum magie – jediné svého druhu ve střední Evropě. Expozice nabízí řadu kouzelnických rekvizit, které si můžete také vyzkoušet. Na podstatu kouzelnických triků ale nejspíš nepřijdete.

Praktické informace:

Pevnostní město Josefov

  • Otevírací doba: duben a říjen (soboty, neděle, svátky), květen, červen a září (denně mimo pondělí) 9.00 – 12.00, 13.00 – 17.00; červenec a srpen (denně) 9.00 – 12.00, 13.00 – 17.00
  • Vstupné: základní 60,- Kč, snížené 40,- Kč, rodinné 170,- Kč, děti do 6 let zdarma
  • GPS: 50°20'18.319"N, 15°55'30.177"E

 

Muzeum magie Jaroměř

  • Otevírací doba: duben – říjen ve volné dny nebo po ohlášení, květen – září (každou první sobotu v měsíci) od 15.00 kouzelnické vystoupení
  • Vstupné: dobrovolné
  • GPS: 50°21'42.682"N, 15°56'5.323"E

0:00
/
0:00
0:00
/
0:00