Vyberte si délku i zážitky. Krajinou okolo Hlinska vás provedou zajímavé stezky
Hlinsko a jeho okolí se může pochlubit celou řadou poznávacích i oddychových stezek, některé z nich jsou nové nebo vylepšené. Zavedou vás k Ratajským rybníkům, malebnému lomu v Srní nebo ke Stanskému mlýnu. Nachodit po nich můžete v součtu asi 25 kilometrů.
Kde začít? Ideálně v hlineckém Turistickém informačním centru. Sídlí v historickém domě nejpůvabnější části města, v památkové rezervaci Betlém. Právě tady vás vybaví informacemi o stezkách, jejich náročnosti i mapkami, pokud nespoléháte jen na aplikace. K hlavnímu dřevěnému rozcestníku stezek je to od infocentra jen pár metrů.
Za pohádkou k Ratajským rybníkům
Pohádková stezka je určená hlavně dětem, rodinám s kočárky i seniorům, protože není náročná. Vede k Ratajským rybníkům a pokračuje směrem k Čertovině. Pokud pro vás bude výchozím místem hlinecký Betlém, trasa k rybníkům má délku 2,5 km. Míjet budete 10 infopanelů a také další atrakce pro zvídavé děti.
Polovina pohádkové stezky je věnovaná příběhu, zpracovaném formou komiksu. Dědeček svému vnoučkovi vypráví o ztraceném dřevěném vojáčkovi. Ne náhodou, vždyť Hlinecko bylo a stále je oblastí, kde se dřevěné hračky vyrábějí. Cestou lesem si děti mohou otestovat svoje znalosti o zdejší přírodě.
Na hrázi jednoho z Ratajských rybníků, přírodní památky, vás čeká další pohádka o tom, jak se vodník čertu postavil. Není to totiž daleko od Pekla na Čertovině, což je jedna z dalších oblíbených turistických atrakcí Hlinska.
Matulova stezka a novinky u lomu v Srní
Matulova stezka je určitě pohlazením pro romantické duše. A taky objevitele. Okolí zatopeného lomu v Srní, který se nacházel uprostřed lesa, se totiž kvůli vynucené těžbě hodně změnilo. Postupně tu vzniká nové oddychové místo se zajímavým zázemím a vyhlídkou, díky spolupráci města Hlinska s Národním geoparkem Železné hory.
Pokud se vydáte na Matulovu stezku od turistického informační centra, trasa má délku 8,7 km. Ideálním výchozím bodem může být také železniční nádraží. Stezka vede okolo Matulovy vily, kterou si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula. Žula, přesněji granodiorit, se v okolí místní části Srní těží už od roku 1902, dodnes tu funguje Lom Matula. Několik informačních tabulí vám představí místní geologii a také připomene, díky historickým fotografiím, nelehkou práci zdejších kameníků.
Stezka Po Martinových stopách
Tato stezka je vhodná pro milovníky přírody, je náročnější a není bezbariérová, v některých místech vede složitým terénem. Ideální je začít v obci Studnice u autobusové zastávky, přes Přední a Zadní Hradiště se vydáte do Vítanova. Základní trasa má 5 km, ale stezka Po Martinových stopách může propojit další dvě oddychové stezky, a to Lázeňskou a Kavánovu.
Pokud zvolíte tuto variantu, ujdete 12 km. Také stezka Po Martinových stopách nabízí informace na panelech, které přibližují přírodu okolí Hlinska a také Železných hor a Žďárských vrchů. Samozřejmě také řeku Chrudimku, a to přímo u jejího břehu poblíž Stanského mlýna. Její koryto tu můžete přeskákat přes velké kameny.
Cesta Františka Kavána
Hlinecko je jedním z míst, které si oblíbil známý český krajinář František Kaván a kde vzniklo mnoho jeho obrazů. Reprodukce některých z nich uvidíte na Cestě Františka Kavána. Pětikilometrová trasa, která vede z Hlinska ke mlýnu v obci Stan, je jednosměrná, ale klidně si ji můžete protáhnout až do Muzea v přírodě na Veselém Kopci nebo Svobodných Hamrů, kde František Kaván také žil a tvořil. Od Stanského mlýna můžete také přejít na stezku Po Martinových stopách.
Na Cestě Františka Kavána najdete informační panely s Kavánovými obrazy. Jsou umístěné tam, odkud je dobrý výhled na scenérii zachycenou na obraze. Některá díla vznikla už před více než sto lety, takže můžete sledovat, jak se krajina na plátně, v porovnání s reálem, pozměnila. Na tabulích uvidíte také úryvky z Kavánovových dopisů, kde se vyznává z lásky k Hlinecku, kraji, ke kterému malíře přitahoval jeho drsný ráz a kam se opakovaně vracel.
František Kaván zakoupil na počátku první dekády minulého století domek čp. 55 ve Vítanově, který po dvou letech prodal. Do Vítanova ho to ale přitahovalo zpět. V roce 1909 proto zakoupil stejný dům a zůstal v něm 13 let (1909 -1922). Na Hlinecko se Kaván vrátil i do třetice, a to v letech 1925 až 1930, kdy pobýval v domě čp. 26 ve Svobodných Hamrech.
František Kaván namaloval pravděpodobně na tři tisíce obrazů, přesný počet není snadné určit. Desítky děl například shořely při požáru stanského Znamenáčkova mlýna o žních 1923, kde měl mistr obrazy uskladněné. Kaván rád maloval zimní krajinu, fascinovaly ho odstíny sněhu v proměnách dne, závěje, stejně jako valéry modrého nebo naopak zamračeného nebe.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
