Výlet za židovskými památkami do Svitav
Před první světovou válkou žilo ve Svitavách mnohem více židů než Čechů. Ale události druhé války a odsun německého obyvatelstva proměnilo Zwittau ve Svitavy se zcela novým osídlením.
Židé žili v přátelském sousedském prostředí města Zwittau za Rakouska-Uherska i v počátcích prvorepublikového Československa. Třicátá léta ale přinesla do těchto téměř idylických vztahů semínka zla, které vyrašila po záboru Sudet. Když 10. října 1938 vpochodovali do města vojáci Wehrmachtu, židé už byli pryč a mnohé české rodiny také. Židé utekli do vnitrozemí - do Brna, Prahy nebo Boskovic.
Měsíc poté během tzv. křišťálové noci 10. listopadu 1938 vzplála synagoga. Hasiči pouze dohlíželi, aby se požár nerozšířil na okolní budovy. Trosky synagogy byly později odstraněny a okupační správa města nechala na jejím místě vybudovat park a pojmenovala ho po prvním nacistickém pluku, který do Zwittau vstoupil Lübeckerplatz. Dnes stojí na místě synagogy autobusové nádraží.
Hledání hvězdy Davidovy
Městské muzeum a galerie ve Svitavách pořádá každoročně projekt Hledání hvězdy Davidovy, což je vzdělávací akce, která zahrnuje výstavy, přednášky a workshopy pro děti. Jejich účelem je zvyšovat povědomí veřejnosti o zmizelé židovské komunitě, která hrála v historii města významnou roli. Součástí projektu je i pokládání Kamenů zmizelých, které připomínají osudy konkrétních židovských spoluobčanů.
Jednotlivé osudy je těžké dohledat
Protože se židé z města vystěhovali a rozprchli po vnitrozemí druhé republiky, je velmi těžké jejich osudy dohledat. Po válce se do Svitav vrátili jen jednotlivci. Například Růžena Víšková, která poskytla důležité svědectví v poválečných mimořádných lidových soudech. Vrátil se například i Ervín Tragač, který před nacisty stihl utéct s bratrem a jeho ženou. V boskovickém ghettu zemřel jeho otec a v koncentračním táboře maminka i jeho šestiletý synovec Robert. Ervín Tragač se po válce vrátil do Svitav, otevřel si autodílnu a věnoval se své velké vášni - motosportu. V roce 1949 utekl Ervín Tragač znovu, tentokrát před komunisty. Domů už se nikdy nevrátil.
Bratr byl spolužákem Oskara Schindlera.
Ervínův bratr byl spolužákem Oskara Schindlera, nejslavnějšího svitavského rodáka. Schindlerovi bydleli na Poličské ulici a dům není označen žádnou pamětní deskou.
V parku přes ulici ale rozporuplnou osobnost Oskara Schindlera připomíná pomník, který nese poděkování zachránci 1200 životů.
Schindler neměl lehké dětství, jeho otec byl alkoholik a hrubián, a tak malý Oskar hledal útočiště o dva domy dál v rodině rabína Felixe Kantera. Rabín zemřel ještě před válkou, holokaust nepřežila jeho žena, která má v dlažbě před vchodem jejich domu položený Kámen zmizelých.
Postavu Oskara Schindlera proslavil až velkofilm Stevena Spielberga Schindlerův seznam, jehož předpremiéra se vysílala v roce 1994 právě ve Svitavách. V současnosti se osobě svitavského rodáka věnuje historička Monika Němcová z Muzea a galerie ve Svitavách, která opečovává známé informace, hledá nové v Čechách i zahraničí a připravuje k osobě Schindlera vlastní publikaci.
Židovský hřbitov za městem
Židovský hřbitov byl zničen jako synagoga už v roce 1938 a dlouhá léta pustl. K pietní úpravě došlo až v letech 2001 - 2002. Náhrobky nejsou na původních místech, protože byly rozprášeny po okolí, mezi kameníky a v zahrádkách sousedních domů. Hřbitov měl k dispozici i pohřební vůz, ten ale okupační správa věnovala v roce 1941 do vesnice Vendolí. Na židovský hřbitov i zaniklou komunitu upozorňuje informační tabuje při jeho vchodu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
