Výlet za pardubickým Rudoarmějcem

Poslechněte si: Pojďte s námi za Rudoarmějcem
Prostranství před pardubickým zámkem v sousedství kostela sv. Bartoloměje přitahovalo totalitní režimy, aby na něm stavěly své symboly.
Po zasypání městské řeky a stavbě výstavního divadla vzniklo ve směru k zámku prostranství, které si říkalo o parkovou úpravu. A skutečně se jím na několik desetiletí stalo. Dnes je náměstí Republiky čtyřproudovou silnicí, která rozděluje město více než kdysi městská stoka. Z kamenného soklu na to hemžení pod sebou shlíží kučeravý Rudoarmějec a zřejmě si říká: "Co já tu ještě dělám?"
Za nacistické okupace stála uprostřed náměstí říšská orlice (pomník Zimní pomoci - Winterhilfe) a v padesátých letech traktor (jako symbol bohulibé kolektivizace). Socha Rudoarmějce stojí v centru Pardubic od roku 1957. Její autor akademický sochař Josef Malejovský dostal původně zakázku na Stalina, ovšem po diktátorově smrti v roce 1953 a postupném rozkrývání důsledků Stalinovy hrůzovlády, nepřišlo ani pardubickým komunistům vhodné stavět tomuto diktátorovi sochu. Usilovně hledali, koho na podstavec nad selku s věncem obilí mezi pionýry postavit. Rudoarmějec jim přišel jako bezproblémové řešení.
A zatímco socha Lenina zmizela z centra města již na počátku devadesátých let, Rudoarmějec v sousedství fary zůstal, přestože ji mnozí chápou jako vykolíkování zájmového prostoru Sovětského svazu potažmo Ruska. Diskuze o odstranění sochy nabrala na intenzitě po okupaci Krymu Ruskem a napadení Ukrajiny.
Skutečný pomník Osvobození
Na městském hřbitově leží sovětští vojáci, kteří zemřeli v pardubické nemocnici na následky nemocí a zranění z bojů, které proběly v jiných oblastech. Už v roce 1951 byl tento prostor pietně upraven podle návrhu Václava Zelenky ml. Padlé připomíná mohutný pomník s mozaikou, která vyobrazuje postavu ležící matky, jež přidržuje malé dítě, v pravé části klečí otec s hlavu na zemi.
U tohoto pomníku mohou zájemci důstojně vzpomenout na oběti druhé světové války, ať už položením květin, nebo zapálením svíčky, u skutečných hrobů. Pod sochou Rudoarmějce (který je ovšem za válečný hrob vydáván) žádné ostatky neleží.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.