Podle čeho se jmenují?

15. červenec 2015

Český rozhlas Pardubice už několik měsíců vysílá každé všední dopoledne Názvopis. V něm jazyková poradkyně Mgr. Dagmar Magincová objasňuje původ názvu obcí a měst Pardubického kraje.

Podle ohlasů posluchačů jde o oblíbenou rubriku. Často dávají tipy, do které obce má Názvopis zavítat. Dagmar Magincová slibuje, že postupně se dostane na všechny.

Jak rubrika vzniká?

Autorka samozřejmě původ názvu obcí nedohledává v samotných archivních dokumentech a listinách. To už před Dagmar Magincovou udělali velcí odborníci. Její úkol je tak vzít základní literaturu a najít vznik, vývoj a zdůvodnění názvů měst a obcí.

Podle čeho se obce nejčastěji jmenují?

  • místní jména jsou většinou podle obecných výrazů – například Brod
  • podle osobních jmen, tedy podle lidí, kteří tam žili
  • podle lidí, kterým obec patřila – například Jarošov, Jarošovice

Pardubicko je specifické

Pardubicko je oblastí s poměrně hodně koncentrovanými obcemi, které jsou relativně mladé. Právě na Pardubicku se projevila takzvaná poddanská reforma z roku 1775. Tehdy se nově parcelovala vrchnostenská půda a prodávala se za peníze, nikoliv za robotu, jak tomu bylo před tím.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

Pardubice

Na místě, kde dnes leží město Pardubice, je původně doložena ves z konce 13. století. Na město byla povýšena někdy před rokem 1340. Původní místní jméno znělo Pordobice ve významu ves lidí Pordobových. Jméno sem přenesli z Polska mniši řádu cyriaků (řád křižovníků s červeným srdcem) podle polského názvu Porydęby, kteří spravovali zdejší kapli sv. Jiljí. Změnu -o- v -a- v první slabice názvu lze vysvětlit buď snahou po rozlišení dvou -o-, nebo mylnou asociací místních obyvatel k výrazu „pár dubů“, případně k osobnímu jménu Pardus. V místních lesích rostl prý totiž Pardědub, tedy dub Pardusův. (Osobní jméno Pardus znamenalo pardál, panter.)

Chrudim

Na místě dnešní Chrudimi se původně rozkládalo slovanské hradiště Přemyslovců založené v 10. století. Toto hradiště leželo v místě, kde je dnešní náměstí. Za Přemysla Otakara II. tu bylo postaveno královské město, jehož název je poprvé doložen v pramenech k roku 993. Název byl odvozen přivlastňovací příponou -jь z osobního jména Chrudim, které znamenalo neduživý, slabý. Místní název tedy nesl význam Chrudimův (hrad). Pokud jde o výklad původu tohoto osobního jména, existuje několik variant: jedna z nich říká, že jméno má slovanský původ, další, že německý, a jedna se dokonce snaží doložit až keltský původ, podle nějž toto osobní jméno znamenalo krvavý zápasník. Město Chrudim s početným německým měšťanstvem bylo počeštěno za husitských válek.

Historické centrum Chrudimi letecky

Svitavy

Město Svitavy nese jméno podle řeky, blízko jejíhož pramene bylo založeno. Původní osada vznikla ve druhé polovině 12. století při staré obchodní cestě z Moravy do Čech. K odlišení názvu města a jména řeky se vžila v běžném užívání podoba v množném čísle (přesněji jako pomnožné podstatné jméno). Název řeky Svitavy je odvozen od slovesa svítat, které mělo význam být světlý, průzračný – neboli šlo o řeku s nápadně průzračnou, čistou vodou.

Fontána života a smrti

Ústí nad Orlicí

Toto město se rozkládá, jak poznáme z jeho názvu, při ústí jedné řeky do druhé, konkrétně Třebovky do Tiché Orlice. Původně zde byla pouze tvrz na ostrohu nad tímto soutokem. Lidově se zde říkalo Ousť, obyvatelé pak byli označováni jako Oušťáci. Německé jméno obce znělo Wilhelmswerde, tedy Vilémův ostroh, podle zakladatele hrazené osady Viléma z Drnholce. Novodobý tvar Wildenschwert (znamenající divošský meč) se vysvětluje tím, že bylo slovo v nářeční nesprávně rozděleno na Willn a šwert a z této podoby pak znovu převedeno do spisovného tvaru Wildenschwert.

Mírové náměstí v Ústí nad Orlicí.jpg
Jak se lišil vývoj českého pravopisu od polského, kde se spřežky vyskytují v hojném počtu?
autor: nov
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová