Pořád spolu. Hasičský psovod z Bejrútu tráví s parťákem dny i noci
David Hynek chtěl být záchranářem už jako malý kluk. Později se začal věnovat kynologii. Obě svá dětská zaměření dokázal proměnit v opravdovou profesi.
„U hasičů sloužím 19 let. Když jsem nastoupil, řešilo se, jestli by se někdo nechtěl věnovat záchranářské kynologii. V té době jsem už měl starou fenu německého ovčáka, která by už na výcvik nebyla vhodná. Dělal jsem ho až s pořízeným štěnětem,“ popisuje svou cestu orlickoústecký hasič.
Srostlý s páníčkem
Psi bývají v majetku psovodů. Ve chvíli, kdy projdou výcvikem a následným přezkoušením, může si je záchranný sbor pronajmout ke služebním účelům. Tak tomu je i v případě německého krátkosrstého ohaře. „Darren se mnou tráví 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Je to člen rodiny. Prožíváme všechno společně,“ říká psovod.
Však taky oba podle Hynka musí být maximálně sžití. „Potřebuju dobře znát nálady psa, jeho chování a gesta. Pes zase na mně pozná náladu.“
Místo lesa Libanon
V Pardubickém kraji je Darren jediným psem, který může jezdit na ostré zásahy, při kterých hledá zavalené lidi v sutinách. Zkušenost se mu hodila na první zahraniční misi v Bejrútu na přelomu července a srpna. Zasahoval tam po obřím výbuchu.
David Hynek musel dát přednost této cestě před výletem s dětmi na houby. „V rádiu jsem zaslechnul informaci, že Libanon požádal Českou republiku o pomoc. Říkal jsem si, že by byla velká náhoda, kdybychom na takovou událost jeli. Během dvaceti minut jsem měl telefon s dotazem, jestli jsme schopní být připravení do tří hodin k odjezdu.“
Jiné klima a jiné stavby
Z Bejrútu si hasič pamatuje neskutečné teplo a dusno. „Já si oblečení můžu svléknout, ale pes si kožich svlékne jenom těžko. Hůř se tedy aklimatizuje. Na samotnou práci jsme byli připravení, i když byla jiná než v Česku. Většinou prohledáváme zděné nebo betonové objekty. Tady šlo o velké plechové haly plné kontejnerů, regálů, velké parkoviště plné aut, různé odbavovací haly ve velkém množství střepů a konstrukcí.“
Jak hluboko pes člověka najde? „To se nedá obecně říct. Záleží na typu sutiny, materiálu. Pro nás ideální jsou betonové anebo cihlové konstrukce, kde snadno prochází škvírami. Když se tam dostane písek a bláto, ucpou mezery. V ideálních podmínkách pes ucítí osobu až sedm metrů hluboko.“
Související
-
Rocky pracuje tiše a vydá za několik desítek lidí
Vedoucí záchranné brigády kynologů Pardubického kraje Robert Novák se výcviku záchranářských psů věnuje 15 let a dostal se k němu náhodou, když si pořídil psa velké...
-
Kde to nejvíc pálí? Pardubičtí hasiči sledují požáry létající termokamerou
Kvadrokoptéry už neslouží jen filmařům, policistům nebo nadšencům do létání. Drony začali využívat i hasiči, kteří díky nim mají lepší přehled o místu události.
-
I ze psa z útulku se může stát záchranář
Sofie Pepina je tříměsíční voříšek, který natolik okouzlil městskou policistku Markétu Nikolínkovou, že se rozhodla ho adopotovat. Není divu. Městská policie s Měst...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.