Potřebujete si někam skočit? Na provětrání kostí zkuste parkour
Parkour určitě není parkur. K tomuhle sportu nepotřebujete koně. S překážkami si musíte poradit sami. Dá se provozovat prakticky kdekoliv, ale měli byste myslet na své zdraví a moc se nepřeceňovat.
„Stačí vám jenom obyčejná obuv, dobré oblečení a můžete skákat. Sami zakladatelé říkali, že je tolik parkourů, kolik je parkouristů. Každý má svůj vlastní a originální styl,“ přibližuje populární fenomén Tomáš Vyšohlíd.
„Parkouru se věnuju asi osm let. Přišel za mnou kamarád, jestli to nepůjdeme vyzkoušet. Nejdřív mi to moc nešlo. Chtěl jsem to několikrát vzdát, ale jsem rád, že jsem vydržel. Dnes se už dá učit sledováním videí, což tenkrát ještě nebylo. Věkové omezení asi není. Dá se provozovat, dokud zdraví slouží.“
Rozhýbou se dnešní děti?
Tomáš společně se spisovatelkou Petrou Martiškovou vymyslel projekt Přes knihu ke sportu. Objíždějí školy a knihovny, kde pořádají besedy. „Máme je rozdělené na dvě části. V první povídáme o psaní. Děti se dozvědí, jak vznikají knížky, jak se dají vydat. Rozebíráme taky youtuberství. Druhá část besedy pak je o parkouru. Hodně se zaměřujeme na bezpečnost. Protože děti znají jednotlivé triky, tak na Tomáše chrlí jejich názvy a on je skáče.“
Podle Martiškové dnešní děti sportují, pokud jsou k pohybu vedené. Se čtením to bývá podobné. „Paní učitelky pořád trvají na tom, aby děti aspoň jednu knihu za měsíc přečetly. Děti tedy čtou, ale spíš z povinnosti. Máme od nich velmi pěknou zpětnou vazbu. Když odjíždíme, přidávají si nás na Instagram, na Facebook. Posílají mi zprávy o tom, že přečetly moji knížku Útěk za láskou a líbila se jim. Tomášovi zase píšou, že zkouší nějaké skoky. Chodí mu i videa.“
Petra s Tomášem už byli na besedách i v Pardubickém kraji. Zavítali třeba do Vysokého Mýta.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.